Ostře sledované vlaky

Tyhle vlaky byly skutečně ostře sledované, stejně jako byl ostrý slovník Bohumila Hrabala, když psal tuto novelu. Opět v ní totiž vévodí ta jeho úchylnost, stejně jako v Obsluhoval jsem anglického krále a opět je to revoluční hlavně ze strany, co si tvůrci dovolili ukázat, než zobrazení atmosféry tehdejší doby. A to mě docela mrzelo. Proto tomu nedávám plný počet, i když to získalo tak velká ocenění. (05.12.2009)

Nechapu, co na tomhle filmu vsechny tak bere. Jiste, je dobre natocenej, ma velice dobre herecke vykony, ale celej mi prisel takovej o nicem. To, ze se Neckarovi nepovede vomrdat svoji holku a pak je z toho celej film na nervy opravdu nepovazuju za dobrej pribeh. Jediny dve sceny, ktery si z filmu pamatuju je rezani zil a razitkovani a to mi pride na film, kterej byl ocenenej oskarem docela malo. Ve filmu se skoro celou dobu nic zajimavyho nedeje, a vypada spis jako film o zivote zeleznicaru. Nektery hlasky a dialogy jsou dobry, nektere mene. To samy plati vlastne o celym filmu. Neco me zaujalo, neco me uspavalo. Pro me jen dalsi prumerny cesky film. Tak po skouknuti z dvd zvysuju na 4*, sice je to pro me porad asi nejhorsi Menzelovo film podle Hrabala, ale tentokrat jsem si film docela uzil a svy kvality urcite ma. (05.05.2005)

Film úsměvný i vážný..tyto dvě složky nejsou vůbec separovány, ve snímku podle novely Bohumila Hrabala dochází k jejich fúzi, a to tím nejlepším možným způsobem. Jiří Menzel s citem natočil dílko, které ukazuje, že i na pozadí války probíhá normální život..život se všemi radostmi a strastmi všedních dnů. Herecké výkony v popředí s Václavem Neckářem, Josefem Somrem a Vlastimilem Brodským jsou..nepopsatelné, přirozené. Jakoby to sami herci ani nehráli. Ve filmu se nachází tolik úchvatných momentů, že jedno oko nemůže zůstat suché. Od "razítkování zadečku" až po "sabotáž". Získání sošky Oscara byla snad jen formalita. Vždyť se jedná o jeden z nejlepších filmů nejen české kinematografie. (10.05.2006)

Již při prvním uvedení tento výrazný film hrabalovského a vančurovského režiséra-mistra ve mně zanechal hluboký dojem. Odvrácená, propagandisticky chválabohu nikdy nezneužitá tvář všedního dne "protentokrátu" Čechy a Morava, v níž, nezávisle na vůli protagonistů nejen tohoto tragického, a přece i úsměvného příběhu, zbýval - a zbývat prostě musel, protože život je vždy, nezávisle na naší vůli, žit se vším, co k tomu patří - i prostor na mezní životní situace vlastně mírového života, je nejsilnějším místem tohoto oskarového díla. Řada scén doslova zlidověla, tou razítkovací počínaje a tou mrazivou, připomínající Moravcovo kolaborantské běsnění, konče. Humor, který prochází celým scénářem, zůstává na stříbrném plátně nedotčen. Mám zato, že hloubka a plnost zážitku krátkého života Miloše Hrmy, který viditelně nese zřejmě řadu autobiografických prvků života tragického konkrétního jedince, musí oslovovat i dnešní mladou generaci. A účinně prostředkovat poselství nejdrsnější doby našich dějin minulého století. (24.08.2007)

Tenhle film je opravdu povedený. Je jasné že Menzel a Hrabal je sázka na jistotu. Menzel točí svým poetickým stylem, ale nechává dost prostoru i pro různé Hrabalovy blbůstky, které činí film tak milým. Navíc se Menzelovi, potažmo hercům, daří převádět do filmové podoby, všechny ty hrabalovské exoty a to je pro tohoto autora asi to nejtypičtější. Filmový scénář tak funguje bez chyby. Herecké obsazení je samozřejmě také bezchybné, zejména Neckář, se na nesebevědomého ťunťu hodí. (23.07.2010)