Klec

Herecký koncert Kryštofa Hádka, jehož ztroskotaný outsider výborně balancuje ve všech polohách mezi fikcí a realitou, a samozřejmě Jiřiny Bohdalové, která v postavě staré opuštěné ženské, co prohrála svůj vlastní život (doslova), vytvořila po delší době skvělou roli, vymaňující se z kadlubu jejích obvyklých komediálních taškařic. Filmy Jiřího Stracha dokazují, že tato heroina filmového plátna má stále co nabídnout, je-li nablízku příležitost vyhnout se zavedenému šaržírování – jak to ostatně dokazuje např. velmi dobrý televizní film Povodeň (2005). (19.05.2019)

V anotaci jsem četl něco o hře kočky s myší, v níž není jasné, kdo je kdo, což mi přišlo jasné od začátku do konce. Taky jsem četl, že Marek Epstein použil skutečný zážitek své babičky, což se mi taky nezdá, páč námět není úplně originální. Kryštof Hádek výbornej, Jiřina Bohdalová odvedla standard podle mustru dvacet třicet let zpět. Ale závěr výbornej, to je situace, kterou nechceš. (27.05.2019)

Tíživé drama o následcích činů, které člověk za život učinil. A ještě tíživější drama o důsledcích nedostatečné výchovy, kdy z čistého dítěte vyroste labilní, nevyrovnaný jedinec, který by chtěl být dobrým člověkem, ale neví jak na to, protože mu jeho přirozenost, vštípená od mala, velí jít opačným směrem. Pomalu si zvykám na to, že pan Hádek dokáže ze svého umu vytlačit ty nejpozoruhodnější typy lidské tragédie. A pod důsledným vedením mu to člověk spolkne i s navijákem. Paní Bohdalová, ať už je či není zasloužilá herečka, a ať už za sebou má či nemá roztodivné politické eskapády, tady bohužel hraje druhé housle. Protože Hádkova proměna během 87 minut je natolik drtivá a temná, že paní Bohdalovou naprosto zastínil. Na druhou stranu to nijak neubírá na tom, že i v jejím pokročilém věku dokázala svou postavu zahrát velmi věrohodně. Trochu je škoda, že scénář byl lehce nevyrovnaný, tudíž sebereflexe její postavy v závěru nemá takový dopad, jaký asi tvůrci chtěli. P.S. Moc nerozumím tomu, proč nemá pan Strach vícero prostoru točit filmy pro stříbrné plátno. Protože "jen" na televizní tvorbu je ho sakra škoda. A Klec je toho důkazem. Není to pohádka. Není to detektivka. Je to relativně nepříjemný film. (27.01.2024)

Kryštof Hádek už dávno není tím zelenáčem z Tmavomodrého světa. Ve filmech se otrkal a dovede uvěřitelně zahrát ledacos. Například hošíka, který navštíví starou paní v Praze, aby s ní pokecal o rodné vsi a své sestře Olině. Jenže co když je to jinak? Co když hošík chce prachy, o kterých si myslí, že je stará paní má? A co když se najednou oba ocitnout zamčení v kleci, ze které vede jen cesta skrze bezpečnostní dveře? Jiřímu Strachovi se povedlo natočit výborný thriller o tématu, o kterém se sice mluví, ale i tak si lidé pozvou domů kohokoli cizího. Jak to dopadá, víme z denního tisku... Ač nemám ráda herecký projev J. Bohdalové, tady byla skvělá. Malinko mi tu připomněla zestárnuvší Fany, což byla taky jediná role, kde ji mám ráda. Je to drama pro dva herce a oba to zvládli skvěle. Motiv cvrčka mě malinko zarazil, ale vlastně proč ne. (20.05.2019)

Jiřina Bohdalová má v posledních letech štěstí na dva "dvorní" režiséry, kteří na ni i v pozdním věku pamatují s výraznými hereckými příležitostmi. Zatímco s kvalitou filmů/pohádek Zdeňka Zelenky je to někdy ošemetné, Jiří Strach je pro mě zárukou kvality. V případě Jiřiny Bohdalové nelze nevzpomenout na jeho film Lásky z vrásky a televizní snímek Povodeň. Pokud se říká "do třetice všeho dobrého", tak v případě tohoto opět televizního snímku to podle mě stoprocentně platí. Jde o skutečně syrové drama s dosti drastickým koncem a působivou tečkou (v podobě zamáčknutého cvrčka) k tomu, v němž Bohdalová dokazuje, že opravdu není jen "trapná" komička. Kryštofa Hádka moc nemusím, ale pro tuhle "šílenou" roli se naprosto hodil. Hra močky s myší, kterou zde oba dva po většinu filmu odehrávají, nemohla žel asi dopadnout jinak, než jak nakonec dopadla. I když jsem si celou dobu přál, aby ten konec vyzněl pozitivněji. Asi i proto nemohu dát plný počet hvězdiček. (20.05.2019)