Čokoláda aneb Příběh psaný na vodu

Ambicí tohoto snímku pro mládež, natočeného režisérkou Hanou Teislerovou podle scénáře Pavla Táborského, který vznikl na základě námětu divačky Heleny Dolinárové, zřejmě bylo vychovávat mladé diváky k respektování odlišnosti a přiblížit téma soužití s Romy. Přestože romská národnost v tomto snímku není ani jednou zmíněna, z vnějších znaků lze usoudit, že protagonistka filmu Magdaléna(Stanislava Coufalová) má být reprezentantkou právě této minority: je černovlasou dívkou s tmavší pletí a proto se jí hanlivě přezdívá Čokoláda, má hudební talent, neumí plavat, je pro chlapce sexuálně atraktivní, její rodina je nadprůměrně velká(má 3 sourozence) a bydlí v samostatném domku na okraji městam přičemž otec se živí manuálními pomocnými pracemi a má problémy s nadměrným pitím alkoholu. Po přistěhování do nového bydliště se Magdalena potýká s výsměchem a urážkami spolužáků a navíc ji náhle zemře matka, takže se musí postarat o tři mladší sourozence. Uzavře se do sebe a vzácný volný čas tráví u řeky, kde se seznámí s vodáckým oddílem, do kterého ji chápavý vedoucí(Jan Kanyza)přizve. I tam se však potýká s ústrky vrstevníků a to zejména dívek, které ji závidí, že přitahuje chlapce, a proto ji zesměšňují a dokonce obviní z krádeže. Nejpozoruhodnější je na filmu závěr, v němž nedojde k očekávanému přijetí Magdalény dětským kolektivem, nýbrž hrdinka po řadě křivd skupinu opouští, vrátí se ke své rodině a začne se starat o sourozence, jimž by jinak hrozilo přemístění do dětského domova. Zdroj: Marek Hlavica: Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (30.11.2018)