Réžia:
Rolf van EijkKamera:
Martijn van BroekhuizenHudba:
David DrammHrajú:
Gijs Naber, Steve Walsh, Steve Wall, Arjan Ederveen, Raymond Thiry, Paloma Aguilera Valdebenito, Lynsey Beauchamp, Medina SchuurmanObsahy(1)
13. května 1988 byl legendární jazzový trumpetista Chet Baker nalezen mrtvý na ulici pod svým hotelovým pokojem v Amsterodamu. Detektiv Lucas je pověřen vyšetřením jeho záhadné smrti. Zkoumání Bakerových posledních dní jej zavede na ponurou hudební cestu, na níž se setká s Chetovou poslední milenkou Sarah, jeho věrným přítelem Simonem a doktorem Feelgoodem, Chetovým tajemným obdivovatelem. Z jejich výpovědi vzejde barvitý a komplexní portrét okouzlujícího a geniálního muzikanta, ale také trýzněného muže s mnoha nedostatky, sžíraného krizí mužské identity. Chetova násilnická a manipulativní stránka od něj odehnala jeho zbožňovanou přítelkyni, což jej nakonec přivedlo do hrobu. Zatímco Lucas proniká do mysli nechvalně proslulého trumpetisty, je nucen čelit svým vlastním démonům a stínům. (Cinemax)
(viac)Recenzie (2)
Mé bláhové srdce jsem si ze zajímavosti pustil kvůli kombinaci dramatu a jazzové hudby. Jaké ale bylo pro mě překvapení, když jsem zjistil, že tento film je jeden z těch filmů, na které čtvrt hodiny koukám a nerozumím mu ani slovo. Vyprávěcí postupy jsou pro mě nepochopitelné a neuchopitelné. Vyšetřovatel se tu plahočí jak v drogovém opojení, do toho hrají hypnotické tóny jazzové hudby a celé to má takový ten nádech přicházejícího deliria tremens, o kterém filmoví odborníci dokáži mluvit hodiny, ale já na něm vůbec nic nevidím. ()
Film se vyznačuje neuvěřitelně sugestivní atmosférou, která je výsledkem spolupráce všech obrazových i zvukových složek. Kameramanská práce se šerosvitem i s neostrostmi vytváří prostor pro náladu, která v sobě dokáže prolnout hypnotické opojení z drogové dekadence stejně jako z nádhery jazzové hudby. ()
Galéria (9)
Fotka © September Film
Reklama