Amnestie

Překvapivě skvělý film! Dokonce bych řekl, že kvalitou i tématem ne pouze česko-slovenský, nýbrž veskrze evropský film! Tvůrcům se výborně podařilo imitovat patinu přelomu 80. a 90. let... Vynikající casting, tomu panoptiku muklů se opravdu dalo věřit, trochu horší už to bylo s obsazením světa disentu, neboť profláklé tváře zpočátku trochu rozptylovaly a chvíli mi trvalo, než jsem si na Vašuta zvykl, jeho Čarnogurský nakonec dopadl dobře, vůbec jsem ale nepochopil herecké obsazení postavy Milana Kňažka, dotyčný herec byl typologicky úplně mimo, naopak dokonale autentická byla mizanscéna, využivající skutečné prostředí leopoldovské věznice, opravdu povedený a promyšlený scénář, který má silný přesah a nezobrazuje ani svět disidentů nijak idealisticky...plus odpudivé prostředí StB, dosud velmi opomíjené temné stránky našich nedávných dějin...v tomto aspektu mi Amnestie trochu připomínala i vynikající miniserii Rédl... Tohle se opravdu velmi povedlo! (02.09.2020)

Príbeh: Obdobie plné ŠTBakov, disidentov a konfidentov a v nemalej miere Havlových amnestií. Herecké osadenie: V najväčšej miere sa mi do pamäte vryl Galantský mladík Juraj Bača svojím presvedčivým väzenským výkonom. Prevedenie: Mám rád toto obdobie 90. rokov. Dýcha z toho nostalgia. Veľmi zaujímavé sú aj pohľady na Leopoldov. Pocity: Celkom dobre som sa dokázal vcítiť do osudov hlavných hrdinov a dalo sa s nimi buď súcitiť alebo nimi opovrhovať. Koniec koncov taká už bola tá doba. Pridaná hodnota: Pár silných emotívnych chvíľ, vzbura v Leopoldove, zrada manželky... Na Slovenské pomery veľmi dobré! 85% (10.10.2020)

Zábavné na tomto filme bolo aj tipovať, kto je kto. Myslím, že sa mi niekoho odhaliť podarilo, ale veľa zase nie. Na toto obdobie sa pozerá len veľmi ťažko, v podstate každá revolúcia, či už biela, červená alebo zamatová, je ako taká hra malých detí, ktoré kujú pikle. K jednotlivým postavám sa radšej nevyjadrujem, mam svoj názor, ten si však nechám pre seba. Politika vzbudzuje len zbytočné vášne. Nadpriemer. 75/100 (17.06.2021)

JitkaCardová píše ve své recenzi: Hlava mi při sledování většinu času jela na plné obrátky, oči byly pořád živelně sycené a srdce přitom bušilo jako o závod. Přesto, že já jsem takové pociy neměl, musím film považovat za dobrý, protože právě to je smyslem filmu jako takového - a zřejmě není jedniná, v které tuto odezvu vyvolal. Já to bohužel vidím mnohem střizlivěji. Na dějinném pozadí (mezi dvěma autentickými projevy Václava Havla) se odehrává soukromý příběh propojený s ději (otázkou je, zda i tento děj jsou dějiny) v Leopoldovském kriminálu. Takový typ filmů je v současné době oblíbený a proto se také převážně točí. Přitom se nemohu zbavit dojmu, že chtějí znamenat "dějinnou tečku": Takhle to bylo a basta! (20.06.2022)

O amnestii a leopoldovské vzpouře je to vlastně až v závěrečné půlhodině. Do té doby film mapuje především dobu těsně před převratem, kdy se prakticky ve stejné míře věnuje vězňům i lidem na svobodě, přičemž jejich osudy jsou vzájemně propletené. A to se mi líbilo víc než samotné nepokoje. Zásluhu na tom mají především výborně napsané postavy, které až na trestanecké výjimky nepůsobí lacině černobíle. Zejména u person z řad disentu si toho cením. Tím ale nechci říct, že by se film pouštěl do nějaké laciné revize dějin a házel disidenty do jednoho pytle s exponenty bývalého režimu. Jen z nich prostě dělá lidi a ne svaté obrázky. Něco do sebe má i samotná atmosféra věznice a věrně je vykreslený i samotné přežívání uvnitř. A bavila mě i jemná porevoluční kritika beroucí si na paškál bryskní převlékání kabátů. Problém jsem neměl ani s herci a ač jí obyčejně moc nemusím, Geislerová mě tady potěšila. 85% (02.07.2020)