Amnestie

Nemyslím si, že se jedná o úplně špatný film, když se děj odehrává v Leopoldově a tvůci mají čas předvést jak postavy, tak ukázat atmosféru nechvalně proslulého kriminálu, ovšem průser jsou všechny ty postavy mimo kriminál jejich vztahy a vazby, disent, stb, abych byl upřimný někdy jsem nechápal ta propojení hlavních hrdinů. Možná rozumím tomu, že tvůrci měli snahu ukázat příčinu vzpoury v Leopoldově nemuselo se s tou politikou zacházet až do takových krajností, jako že si disent už už porcoval moc, vlastně ty letáky mě taky moc smysl nedávali, často se to tvářilo jako alfa omega příběhu, ale pak tomu tvůrci vůbec nevěnovali pozornost. Víc, mnohem víc se zaměřit na vězení, tady hodnotím velmi povedený casting - měl jsem dojem, že si pro mě tvůrci šli do krímu i když postava "karate kid" no nevím, nevím. Samotná vzpoura mohla být delší, vymazlenější, mohlo se to pojmout jak akčně, tak na dusnou atmosféru, ale jo, dám tři, ale je to s odřenýma ušima. Ještě si neodpustím, to co tam kecal Havel to bylo k nevydržení, jedna věc je StB, ale hodit do jednoho pytle politický gestapo s vyšetřovateli závažných zločinů jako obhajobu své amnestie, to jen potvrzuje, že v přímé volbě bych já Havla nikdy nevolil..... i když komouši, okamurové, zemanovci a další rudo-nackovsko-ruská chátro, radši deset pokryteckejch havlů než jeden zkurevnej vrahounskej bolševik. (01.11.2019)

Strašně nervná kamera a zběsilý střih ve scénách, které jsou akční už samy ve své podstatě (týká se to mj. dlouhé řádky minut v úvodu), mi udělaly z Amnestie deprimující zážitek daleko víc, než bylo potřeba. Jde o čistě můj subjektivní dojem, se kterým se míjím s představou režiséra, ale ve filmu s historickým tématem (ač tedy z nedávné minulosti) bych se obešel bez onoho pojetí ve stylu akčního thrilleru a taky bez patetických efektů v podobě zpomalených pádů. Jako příspěvek k 30. výročí "sametu" to nebylo špatné, ač roztříštěné v takové spoustě drobných příběhů, se snahou pospájet toho co nejvíc do jednoho celku s občas nepravděpodobnými vztahy. Propuknutí vzpoury ve věznici konfrontované s politickými projevy může působit i trochu jako agitka, ale má to rozhodně dobrou myšlenku o tom, že svobodu si ani v případě změny režimu z totality na demokracii nezaslouží všichni... zvláště když je někdo za mřížemi pro několikanásobnou vraždu. Pokud jde o mé hodnocení, důstojné tři hvězdičky potvrzuje zejména Aňa Geislerová v zralém výkonu v roli napůl invalidní disidentky Miriam a její zajímavý osobní příběh kolem historie se zabaveným obrazem z dílny Josefa Čapka a zestátněného domku (s majitelem, který je sice eSteBák, ale poctivě pečuje o zahrádku a dokáže mít koneckonců pozitivní vztah i k člověku z opačné strany politické barikády). Celkově mi jednou vidět stačilo, ale svůj velký význam tenhle film určitě má. 70% (05.12.2019)

Scény vzpoury v Leopoldově jsou natočeny skvěle a některé dokonce berou dech. Bohužel značná část filmu je vyplněna nudnou vatou. Hromada smyšlených a hlavně zbytečných postav zabírá místo těm skutečným a natahuje snímek do nesmyslné délky. Slovákům není rozumět, protože neumí mluvit a Vašutovi zase není rozumět, protože neumí slovensky. (23.09.2021)

Velké a dobré překvapení. Málokdy vidí člověk zobrazený přelom 80 a 90s z více pohledů. Kromě hlavní linie s Lubkem a Leopoldovem, která funguje nejlíp, je to i politická a osobní. Politická tu má svou roli, osobní nejmíň, ale zase tomu dává příběh. Škoda, že dostalo tolik času dění kolem exmanżelky a Geislerové, zbytečně film zpomalují a mohlo jich tu být o 90 procent míň. To je asi jediná výtka... Jinak to funguje filmařsky dobře, kamera i treba soundtrack z dobové hudby (DM: To have and to hold!). A skvělé je i to zobrazení nově nastupující garnitury. Jsem spokojen. Dal bych asi i pět, kdyby sem nenacpali neherečku Aňu a kdyby Vašut parodoval slovenštinu o kousek líp. (21.02.2021)

Pro mě byla tohle jednoznačná volba na Českého lva! Konkurentem byli skvělí Vlastníci a Staříci, oba jsou to suverénní české filmy, jenže Amnestie je přece jen o celý level urostlejší, a byť vychází z hlubokého ponoru do neuralgického bodu českých i slovenských dějin, jde jí o celistvější poselství a má nadčasový ideový i dějový přesah - je to ve všem všudy světový film slovensko-českého původu. Perfektní scénář, kamera, střih, zvuk, herci, skvostná smysluplná hra s žánry, kdy do půlky se film tváří jako namakané doku-krimi a dějinně-sociální thriller, než v momentě vzpoury divák najednou zírá na vězně, jejichž cílem je žranice a pustošení, a s mrazením pochopí, že jména a události jsou tu zástupné, ač principiálně, věcně i náladově naprosto věrné, a že je to především nadčasová a na poměry zcela střízlivě ironicky glosující parabola, podobenství o tom, že pravda a láska (Ľubko) v téhle končině dělaly, co mohly, a pořád ještě tu mezi námi nemají přijetí a místo k životu. Nápad s tím, jak se jiní, přeživší, marně pokoušejí autenticky zpívat Kryla, tu hořkou pravdu a lásku, které jsme zapudili, mi bral dech a stesk mi vháněl slzy do očí. Fantasticky napsaná postava Kelemenové (Aňa Geislerová), kolem níž se sobectví a nesobectví ostatních postav otáčí jako na pivotu a ona zůstává tajemnou lidskou hádankou. Hlava mi při sledování většinu času jela na plné obrátky, oči byly pořád živelně sycené a srdce přitom bušilo jako o závod. Ten moment, kdy film přehodí výhybku z konkrétní do metaforické roviny mi do teď radostí zrychluje dech. Z podobných důvodů mě takhle naposledy rozproudili stejně vyvážení Tarantinovi Hanebný pancharti a podle mě by zrovna Amnestie z mnoha objektivních důvodů měla velkou šanci zabojovat i o Oscara. *~ (16.01.2020)