Místa v srdci
Places in the Heart
Réžia:
Robert BentonScenár:
Robert BentonKamera:
Néstor AlmendrosHudba:
John KanderHrajú:
Sally Field, Lindsay Crouse, Ed Harris, Amy Madigan, John Malkovich, Danny Glover, Yankton Hatten, Gennie James, Lane Smith, Jay Patterson, Toni Hudson (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 1930. Na farme vo Waxahachie, v štáte Texas žije rodina Spaldingovcov. Royce je miestnym šerifom, no v jednu nedeľu ho nešťastnou náhodou zastrelí mladý černoch, ktorého kvôli tomu miestni bieli muži popravia. Roycova žena Edna (Sally Field) sa veľmi ťažko učí žiť bez manžela, len so svojimi dvoma deťmi. Má veľké finančné problémy, no rozhodne sa zostať na farme. Jedného dňa ju požiada o zamestnanie černoch Moze (Danny Glover), no keď ho odmietne, okradne ju. Neskôr ho chytí polícia, ale Edna mu odpustí a zamestná ho na pestovanie a zber bavlny.
Potom k nej privedie bankár svojho slepého švagra pána Willa (John Malkovich) a Edna ho vezme za stravníka. Časom sa deti s Mozem aj s pánom Willom skamarátia. Ich súdržnosť prekoná najväčšiu skúšku počas tornáda, ktoré sa preženie ich farmou a pri následnom zbere úrody, ktorú musia stihnúť dodať v krátkom čase, aby dostali čo najviac peňazí. Zatiaľ čo Edna zápasí o chod farmy, jej sestra Margaret (Lindsay Crouse) podporuje rodinu tým, že prevádzkuje malý kozmetický salón. Jej manžel Fred (Ed Harris) má aférku s jej najlepšou priateľkou Violou (Amy Madigan), mestskou učiteľkou. Keď to Margaret zistí, nedokáže mu odpustiť, ani keď sa Viola odsťahuje z mesta. Priateľstvo Edny s černochom Mozem je tŕňom v oku tunejšiemu Ku Klux Klanu, ktorý Mozeho napadne. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (25)
30. 11. 2011 (370.); paní Spaldingová se postupně mění v ženu, kterou současná doba trpí, přesto zůstává velmi příjemnou paní a milující maminkou ()
Skvělý snímek, trochu idealistický a romantický. O dobrých lidech, o tom, že nejspíše se rozdělí a pomůže ten, který sám nemá nic, o tom, že nezáleží na barvě pleti, zdravotním stavu a dalších jiných okolnostech, stačí jen chtít. To je něco, v co věřím i já. Co se týče zpracování této skvostné myšlenky, já bych trochu přitvrdil, je to opatrné drama. ()
Americká dráma,ktorá ukazuje nakoľko prešla Amerika vývojom,lebo Ku Klux Klan a zber bavlny nam dnes uz pripadá, ako nieco z iného storočia.Vyborne herecky. ()
Zajímavá souvislost Míst v srdci jako součásti minicyklu "farmářských" filmů, které všechny byly uvedeny do kin v USA v roce 1984. - Drsná země (Country), Řeka (The River) a Místa v srdci . Všechny tři snímky byly nominovány na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon, přičemž za roli v posledně jmenovaném získala Oscara Sally Fieldová, která porazila Jessicu Langeovou z Country i Sissy Spacekovou z The River. ()
Film Místa v srdci je ojedinělý svým příběhem,který je vlastně kázáním v obraze na biblický text z Pavlova listu Korintským , kap.13, verše 4-8, - "...láska nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když ji někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy." Nejde o laciný a sentimentální příběh. Od samého začátku je to láska Edny k dětem , vzpomínky na mrtvého manžela a pevná víra v dobro, které Edně dávají sílu a vytrvalost bojovat v období hospodářské krize za udržení farmy. V jejím boji jí pomáhá černoch Mojžíš, který ji naučí, jak pěstovat bavlnu a nakonec i slepý válečný invalida Will, kterého přijme do podnájmu. Pro oba najde v srdci lásku a pochopení a oni to oplácejí jí a dětem. Poprvé jejich soudržnost prověří tornádo, podruhé sběr bavlny, kdy se snaží přivézt bavlnu jako první, aby dostali finanční odměnu. A i když Mojžíš musí nakonec odejít, protože rasismus je v té době ještě nepřemožitelný, odchází jako vítěz, jako nejlepší pěstitel bavlny, i když mu to přizná pouze Edna. Láska vítězí i v rodině Edniny sestry, která odpouští nevěru svému manželovi.Vše je podtrženo vynikajícími hereckými výkony Sally Fieldové,Johna Malkoviche a Danny Glovera. A hlavně mne oslovil závěr filmu, kde se u Večeře Páně sejdou všichni, živí i mrtví, vrah vedle zavražděného. ()