Anděl svádí ďábla

Všechno co dělalo první díl tak vynikajícím, teď tady chybí. Ať je to již humor, tak hlavně erotika a s tím i spojená atmosféra prvního dílu. Co ovšem nejvíce postrádám, tak Zdenu Studénkovou, která tentokrát dostala velice málo prostoru, což je opravdu smůla. V minulém díle byla takové líbezné poupátko, tentokrát je to rajcovní milfka, která si zasloužila hlavní roli. Místo ní tu hraje hlavní roli bordelmamá v nedbalkách Turzonovová a především ten napomádovanej seladon Nedorost, kterej byl fakt strašnej. [2387. hodnocení, 34. komentář, 39%] (24.06.2020)

Pokračování komedie Anděl s ďáblem v těle začíná přesně tam, kde v nejlepším přestal. Nesmiřitelný souboj Madam a Renáty, která je nyní jednou z nejvlivnějších dam Prahy tvoří základní rámec hry, v níž vyhrát může jen jedna a to i za cenu nejvyšší. Ale nic není zadarmo. Madam zosnuje další bezvadný plán, jak získat zpět ztracené hodnoty, ovšem nepočítá s tím, že šarmantní svůdník Jaroslav sleduje vlastní prospěch. Vedle obou slovenských bohyň Zdeny Studénkové a Božidary Turzonovové získává v druhém díle velký prostor Josef Nedorost coby falešný baron Slawický, z dívčího kolektivu tentokrát zastává významný post německá prostitutka v podání Dagmar Veškrnové - Havlové aneb někdo to rád ostřejší. Samozřejmě nechybí naši stáří známí v čele s Milošem Kopeckým, který mezitím povýšil na ministra, ale narazíme i na nové tváře, kterým kraluje velkostatkář Mariána Labudy. Čímž tradičně nesouhlasím se zdejším opovržením, které je asi tak pravdivé, jako klišé o tom, že obě Matějkovy komedie patří mezi to nejhorší, co kinematografie osmdesátých let vyprodukovala (což lze vyvrátit pouhým letmým pohledem na produkci téhož roku, kde se objevují takové tituly jako Nefňukej, veverko nebo Kamarád do deště). Nezbývá než litovat, že plánovaný třetí výlet do prvorepublikové Riviéry se již neuskutečnil a tak si jen mohu domýšlet, k jakému závěru by tato svůdná story doputovala. Každopádně swing jen nás ing! (17.07.2010)

Anděl s ďáblem v těle (48%), i Anděl svádí ďábla (38%) jsou- alespoň z pohledu výše uvedených čísel- solidní propadáky. Ve své době to přitom byly kinohity a coby kluk jsem měl jednu dobu dojem, že se snad o ničem jiným v ČSSR nemluví. Je to pochopitelný. Ty filmy jsou lascivní a lákaly na erotiku, byť z dnešního pohledu (2023) velmi, velmi jemnou a decentní. Současně to byly výpravy do světa, o kterým se socialistickému člověku mohlo leda tak zdát (bordel, kabaret, velká večerní, drahej chlast, doutníky, ruleta…). Tu iluzi dostatku se podařilo navodit parádně, výborně ji podtrhly texty písní v podání Jiřího Korna, na něm ten film do značné míry stál. Role sňatkového podvodníka s vybraným chováním sedla jako ulitá Josefu Nedorostovi. Naopak slabší chvilku si tady pro mě překvapivě vybral Miloš Kopecký. Ten film hejtujeme, ale dnes už bychom u nás nic podobného natočit neuměli, to jeho ostentativní zatracování dost dobře nechápu… (11.12.2023)

Tak tady zvednu hodnocení, poměrně rozkolísané a kupodivu nižší než bych čekal. A světe div se i u "dvojky" byť byla trochu (jak bývá u dvojek), slabší... Proč? Mám rád historii, kostýmy, kabaret, burlesku... , tehdejší auta co už předcházely dnešním veteránům... jak ten čas letí... a samozřejmě hudbu, jako vždy precizního Jiřího Korna (zpěv, tanec, step), krásné sexy ženy (Božidara s tím svým pro mne jako vždy milým měkkým přízvukem), erotika, pěkné korzety a kostýmy (a ta "první dáma pralesu" :-) ) a prostě vše co tento film nabídl. Krom toho i páni (herci), prostě skvělé obsazení. Takže dámy a pánové za 4* :-) .... a ty intriky, mám rád také filmy a historky o slavných podvodnících typu Harryho Jelínka, což mi připoměl perfektní Nedorostův Ing. Roth, dále nastupující swing - paráda, kdo dělal texty k písním? (zatím se mi nepodařilo zjistit) ... no já nevím co ještě, prostě mne to bavilo... Jako fakt rána a rozdíl, když jsem si po tomto pustil "Pusinky" s mladýma Novákovou, Doležalovou.... ou au... hodnocení jsem musel dát nižší než ostatní. Asi stárnu :-) (10.07.2020)

Už v Sólu pro starou dámu Matějka dokázal, že širokoúhlé barevné kino zvládá na jedničku. Pokračování Anděla sráží snad jen příliš vleklá produkce, která se neuměla vyrovnat s faktem, že mělo jít o prostřední díl trilogie (proto ty alarmující sirény v samotném závěru). Děj se navíc neodehrává v roce 1933, jak bývá někdy mylně uváděno, ale na přelomu let 1930/1931, tedy pouhý rok po filmu prvním, což trochu komplikuje pro nepozorného diváka celou situaci. (02.03.2009)