Nočné mory z temnôt

Už viackrát som tento film zapol, že si ho idem pozrieť, ale vždy som ho vypol s tým, že ho dám na Halloween a tak sa aj stalo. Príbeh nieje ničím výnimočný či zvláštny, podobných príbehov tu bolo už veľa. Ale film má vysoké obrátky( tempo), vobec nenudí, boj o svoj život i život svojich kamarátov je napínavo znázornený. Je tu niekoľko zhmotnení, najmenej ma bavili pavúci a ani tá v červenej miestnosti nebola moc dobrá a najviac určite rozsekaný zombie, či čo to bolo, hned jeho prichod bol cool. Herci nielenže boli sympatický, ale vedeli i hrať a a atmosféra nielen starého domu, ktorá mi pripomenula Haunting of Hill House bola tiež velmi slusná. Ja som spokojný, keby každý príbeh bol aspoň tak dobrý ako napríklad príbeh o strašiakovi, tak dám i plnú paľbu, takto len slabé 4*. (01.11.2019)

Jak to jenom říct slušně a zcela v souladu s novou a lepší filmovou publicistikou uja HOMA? Inu, asi takto: Čumět přes sto minut na vyjebané noční poluce nějakých kurevsky nesympatických pubertálních kokotů v infantilní, umorousané a uměle natahované anemické pičovině může být někdy fuckt horor. Kdysi tolik talentovaný a náležitě ostrý Vilém Býkovský, plný neotřelé fantazie, se někdy v roce 2008 nechal sterilizovat, zteplal, začal chovat kočky, a nyní zabíjí filmy nejen vlastními sračkami pro postpřechodové prasnice, prepubertální dementy a přecitlivělé rektoskopy libovolného stáří, ale také produkčním bitchem bezskrupulózně kurví a homosexualizuje další, kdysi tolik talentované a náležitě ostré režiséry, plné neotřelé fantazie. Tudíž velmi doufám, že mu ten jeho senilně vytoužený Pyjnokio vrazí svůj sáhodlouhý dřevěný rypák do prdele až po horní ret, aby konečně na vlastní rektum poznal, jaké to je způsobovat jiným ruptury konečníků, a přestal točit a produkovat přiblblá, otravná a tendenčně kýčovitá svinstva, z nichž se chce zletilým heterosexuálním divákům akorát tak Blade. (04.11.2019)

Řekněme, že naprosto standardní teenagerovský horor, jakých vzniká do roka hned několik. Brzy je jasné, jakým směrem se bude vše ubírat a je znát, že André Ovredal se musel držet při zemi a byl omezen požadavky producentů i ratingem. Atmosféra je od začátku dost hutná a po celou dobu naštěstí vydrží, na druhou stranu by ale výsledku evidentně prospělo víc krve a nějaký ten černý humor, protože se snímek bere dost vážně. Tematika je svým způsobem originální, jenže její potenciál není vytěžen ani zdaleka, což je ale bohužel trochu očekávané. Příběh u sebe moc nedrží a je spíše sledem jednotlivých scén, kterým chybí napětí a ničím nepřekvapí. Zajímavá je úroveň triků, které jsou značně nevyrovnané, protože některé vypadají velmi dobře, jiné zase poněkud lacině, což opět zbytečně rozptyluje pozornost. Obsazení, v němž nezáří žádná extrémně povědomá tvář, se poměrně vydařilo, ačkoli nikdo z mladých tváří není nikterak výrazný a obzvlášť charismatický. Scary Stories to Tell in the Dark nejde jednoznačně odsoudit, protože své kvality má a naprosto splňuje současné požadavky na hororový žánr, chybí mu ale větší tvůrčí možnosti a odvaha a také viditelnější snaha o překvapení nebo vyděšení zkušenějšího diváka. 60 % (10.01.2021)

Slibuji, že si příště přečtu poněkud důkladněji obsah a prošmejdím galerii, než se rozhodnu pustit si pořádný děsivý dušičkový horor. Tohle byl jen a pouze děsný dušičkový "horor", a ty úvozovky pořádně zdůrazňuji. Zřejmě mě mělo varovat už to, že je tento snímek přístupný už od 13 let. Od toho se ostatně všechno odvíjí. Jednotlivé pohádkové příběhy jsou těžce debilní a jednotlivé příšerky působí těžce směšným dojmem. Vždy se nějakým obřím zázrakem tvůrcům podaří načrtnout potenciálně zajímavou atmosféru, kterou ovšem následně úplně zbytečně pohřbí a nikdy nedotánou alespoň do lehce strašidelného konce. I když stopáž není nepřátelská, tak pocitově máte dojem, že tahle píčovina nikdy nenabere konce. Herecké obsazení tvoří naprosté dno herecké společnosti, nebýt zúčastnění pod zákonem, tak by nejeden nabral dojmu, že se do svých rolí museli zákonitě prokouřit, a to včetně té mužské poloviny. Vůbec se mi nechce věřit, že stejný režisér má na kontě naprosto dokonalý atmosférický horor The Autopsy of Jane Doe. Naprostá ztráta času a tohle záměrné strašení na půl plynu si nenajde své diváky ani mezi retardovanou omladinou. Závěrečné rozuzlení spojené s totálně kreténskou promluvou do duše od 15letého parchanta a následné zbavení se hlavního nasraného ducha napsáním několika řádků píčovin do knížky plné píčovin, poté shledávám jedním z nejzpičenějších momentů, jaké jsem za svůj filmově košatý život doposud viděl. A to jsem viděl i takové "perly" jako třeba kompletně celé Stmívání. Něco tak debilního mohla vymyslet jen scénáristická ultra píča bez jakéhokoli náznaku talentu, čímž se v mých očích registrovaní partneři Hagemani zařadili na přední místa mého filmového blacklistu, kam si zaznamenávám čuráky, od nichž už si nepřeji za žádných okolností nikdy nic vidět. (03.11.2019)

André Øvre(WAN) to opět dokázal a po Autopsy of Jane Doe servíruje další solidní hororovou zábavu, která v letošní TOP 5 chybět nebude. Je to takové dětské dobrodružství zasazené do 70.let o Halloweenu, kde děti v opuštěném domě naleznou knihu, která sama začne psát příběhy, které se ihned stanou realitou. ( Místy jsem si i vzpomněl na Nezvratný osud). Je třeba uznat, že žádný článek příběhu není slabý, ale každý má svůj xicht a perfektní ústřední zlo ( nádherné praktické efekty!!), do toho slušně hustá atmosféra, která napíná, šponuje a místy i zamrazí. Já byl na konci spocený jak po tělocviku a to se mi dlouho nestalo. Děti jsou poměrně sympatické, vizuálně solidní, tempo je velmi rychlé a film nestíhá nudit ( Takhle čistá hororová zábava v kinech letos ještě nebyla). Za mě velká spokojenost a jako předkrm před IT 2 jsem nemohl dostat nic lepšího. 80% (09.08.2019)