Nočné mory z temnôt

Už viackrát som tento film zapol, že si ho idem pozrieť, ale vždy som ho vypol s tým, že ho dám na Halloween a tak sa aj stalo. Príbeh nieje ničím výnimočný či zvláštny, podobných príbehov tu bolo už veľa. Ale film má vysoké obrátky( tempo), vobec nenudí, boj o svoj život i život svojich kamarátov je napínavo znázornený. Je tu niekoľko zhmotnení, najmenej ma bavili pavúci a ani tá v červenej miestnosti nebola moc dobrá a najviac určite rozsekaný zombie, či čo to bolo, hned jeho prichod bol cool. Herci nielenže boli sympatický, ale vedeli i hrať a a atmosféra nielen starého domu, ktorá mi pripomenula Haunting of Hill House bola tiež velmi slusná. Ja som spokojný, keby každý príbeh bol aspoň tak dobrý ako napríklad príbeh o strašiakovi, tak dám i plnú paľbu, takto len slabé 4*. (01.11.2019)

Vizuálně nápaditá hororová jednohubka, která ale bohužel v budování atmosféry či v množství intenzivnějších scén končí trestuhodně na půl cesty. Scary Stories to Tell in the Dark tedy zaujme pouze nápaditým designem příšer a sympatickými hlavními postavami. A to je v i rámci tohoto žánru na nějaký dobrý počin vážně hodně málo. Škoda. (24.10.2019)

"Scary Stories To Tell In The Dark" ma nakoniec ako hororového diváka celkom príjemne potešili. Možno tomu predsa len niečo chýbalo na to, aby sa to posunulo medzi výborné filmy, no som spokojný s tým, čo som tu dostal. V prvom rade si povieme čo na filme funguje. Atmosféra je veľmi dobrá. V úvode sme mali nejakú falošnú ľakačku, no som vďačný, že sa tu potom tento element už neaplikoval a zvyšok filmu išiel už len so skutočným strašením. Tam dávam bod hore. Čo sa týka jednotlivých častí, keď vidíme príbehy v priamom prenose, tak to má skutočne pár silných momentiek. Osobne by som povedal, že všetky fungujú veľmi dobre. Možno s výnimkou Ramonovho, ktorý je trošku hlúpy, no ostatné sú podľa mňa vynikajúce. Tommyho stretnutie s jeho nenávideným strašiakom, večerné ragú, bradavica a aj časť v červenej miestnosti sú podľa mňa vynikajúco zvládnuté. A rovnako aj záverečná časť, kde sa dozvieme trošku viac o autorke príbehov Sarah. Osobne by som povedal, že najsilnejšia bola pre mňa asi práve časť s červenou miestnosťou. Je to silne klaustrofobické a okrem toho mi to veľmi pripomenulo horor "It Follows". A tu to ozaj pôsobí, že sa tomu utiecť nedá. Okrem toho tie príšery vyzerajú často veľmi dobre. Dávam kredit aj v tomto smere. Okrem toho sa priznám, že som bol aj zvedavý na to, ako to celé dopadne a k čomu na konci dospejeme. A či sa to všetko dá nejako vôbec zastaviť. Čo sa dá spraviť? Mínusy sú trošku pre mňa postavy. Nie sú podľa mňa zlé a dokonca si myslím, že Stella je pre mňa v pohode, no nemajú nejakú zaujímavú charakteristickú črtu a pôsobia jednoducho. A potom si ťažko k nim človek vybuduje nejaký vzťah. Obzvlášť naši chalani. O Ruth toho tiež dokopy moc nevieme. Stelle sa trošku venujeme, no tiež by si zaslúžila viac času. Zase si ale na druhú stranu hovorím, že by sa film mal sústrediť na tie príbehy. A snaží sa ako najlepšie v tomto smere vie. Takže aspoň v tom ho oceňujem. Som rovnako rád, že sme nedostali jednoznačnú odpoveď na to, čo sa vlastne všetkým, ktorí si prežili strašidelné momentky reálne stalo. Koniec je trošku možno viac rozprávkovejší, no pre mňa to funguje celkom dobre. Áno, je to pritiahnuté za vlasy, ale som s tým celkovo spokojný. Film ma príjemne potešil a splnil všetko, čo som od neho očakával. A ak plánujú pokračovanie (koniec to trošku naznačuje), tak som zvedavý. Otázkou je pre mňa len, ako budeme pokračovať. Hodnotenie: B+ (18.08.2019)

Řekněme, že naprosto standardní teenagerovský horor, jakých vzniká do roka hned několik. Brzy je jasné, jakým směrem se bude vše ubírat a je znát, že André Ovredal se musel držet při zemi a byl omezen požadavky producentů i ratingem. Atmosféra je od začátku dost hutná a po celou dobu naštěstí vydrží, na druhou stranu by ale výsledku evidentně prospělo víc krve a nějaký ten černý humor, protože se snímek bere dost vážně. Tematika je svým způsobem originální, jenže její potenciál není vytěžen ani zdaleka, což je ale bohužel trochu očekávané. Příběh u sebe moc nedrží a je spíše sledem jednotlivých scén, kterým chybí napětí a ničím nepřekvapí. Zajímavá je úroveň triků, které jsou značně nevyrovnané, protože některé vypadají velmi dobře, jiné zase poněkud lacině, což opět zbytečně rozptyluje pozornost. Obsazení, v němž nezáří žádná extrémně povědomá tvář, se poměrně vydařilo, ačkoli nikdo z mladých tváří není nikterak výrazný a obzvlášť charismatický. Scary Stories to Tell in the Dark nejde jednoznačně odsoudit, protože své kvality má a naprosto splňuje současné požadavky na hororový žánr, chybí mu ale větší tvůrčí možnosti a odvaha a také viditelnější snaha o překvapení nebo vyděšení zkušenějšího diváka. 60 % (10.01.2021)

Slibuji, že si příště přečtu poněkud důkladněji obsah a prošmejdím galerii, než se rozhodnu pustit si pořádný děsivý dušičkový horor. Tohle byl jen a pouze děsný dušičkový "horor", a ty úvozovky pořádně zdůrazňuji. Zřejmě mě mělo varovat už to, že je tento snímek přístupný už od 13 let. Od toho se ostatně všechno odvíjí. Jednotlivé pohádkové příběhy jsou těžce debilní a jednotlivé příšerky působí těžce směšným dojmem. Vždy se nějakým obřím zázrakem tvůrcům podaří načrtnout potenciálně zajímavou atmosféru, kterou ovšem následně úplně zbytečně pohřbí a nikdy nedotánou alespoň do lehce strašidelného konce. I když stopáž není nepřátelská, tak pocitově máte dojem, že tahle píčovina nikdy nenabere konce. Herecké obsazení tvoří naprosté dno herecké společnosti, nebýt zúčastnění pod zákonem, tak by nejeden nabral dojmu, že se do svých rolí museli zákonitě prokouřit, a to včetně té mužské poloviny. Vůbec se mi nechce věřit, že stejný režisér má na kontě naprosto dokonalý atmosférický horor The Autopsy of Jane Doe. Naprostá ztráta času a tohle záměrné strašení na půl plynu si nenajde své diváky ani mezi retardovanou omladinou. Závěrečné rozuzlení spojené s totálně kreténskou promluvou do duše od 15letého parchanta a následné zbavení se hlavního nasraného ducha napsáním několika řádků píčovin do knížky plné píčovin, poté shledávám jedním z nejzpičenějších momentů, jaké jsem za svůj filmově košatý život doposud viděl. A to jsem viděl i takové "perly" jako třeba kompletně celé Stmívání. Něco tak debilního mohla vymyslet jen scénáristická ultra píča bez jakéhokoli náznaku talentu, čímž se v mých očích registrovaní partneři Hagemani zařadili na přední místa mého filmového blacklistu, kam si zaznamenávám čuráky, od nichž už si nepřeji za žádných okolností nikdy nic vidět. (03.11.2019)