Denník princeznej

Když mi bylo 12 tak se mi film děsně líbil a patřil mezi mé největší favotity. Od té doby však nějaká léta už uběhla a změnila jsem na něj názor. Mia mi připadá dost otravná a chvilkami trapná, některé scény byly natočeny za účelem smíchu, já však dnes už jen protáčím oči (např. první návštěva sídla královny - tam je Mia úplně nemožná!!!) (24.02.2008)

nic moc, ale víc jsem ani nečekal. celej film vypadá jako zdrcnutá telenovela do dvou hodin a i ty dvě hodiny jsou hrozně moc, sice je pěkný že tvůrci se snažili vložit do filmu co nejvíc trapasů aby to bylo maximálně vtipný, ale většinou se jim to naprosto nepovedlo a vypadalo to spíš dost trapně. a co se týče originality, která by to mohl aspoň trochu zachránit, o tý se tady snad ani nedá mluvit. Je to hodně průměrná romantická komedie, ale koukat se na to ještě dá (16.04.2005)

Můj vztah k Anne Hathaway bych mile rád přirovnal k tomu, který chovám k Zacu Efronovi. Toho jsem mohl kdysi sebevíce proklínat kvůli výkonům v HSM a dneska se snažím, aby mi neutekl jeden jediný jeho snímek, Anne mi ohromně iritovala v téhle rádoby romantické slátanině a opět tomu vděčím své sestře, která Deník musela sjíždět měsíc co měsíc na DVD. A dneska ji řadím do mé TOP 10 nejoblíbenějších hereček a za poslední cca 4 roky jsem v její filmografii nenarazil na špatný film. Takže onen pro mě potupný Deník princezny beru také jako laciný start do jinak povedené kariéry. (16.05.2019)

Režisér natočil romanci pro dospělé (Pretty Woman), o totéž se pokusil pro teenagery. Nepodařilo se mu to tak přesvědčivě, přesto nebyl tento film tak zlý. Anne Hathaway je kouzelná jako třídní ošklivka a otloukánek i jako princezna. Odehrává dobrý part jištěna zkušenými Elizondem a Andrewsovou. Zkrátka je to americká pohádka pro (hodně!) mladé. (26.12.2003)

Jeden z nejpříjemnějších popelkovských filmů. Už jen sympatická Anne Hathaway a úžasná Julie Andrews jsou dva pádné důvody z nichž každý filmu vyslouží jednu hvězdičku. Obě ladně proplouvají všemi tradičními klišoidními žánrovými prefabrikáty a tam, kde jim začne docházet dech, zasáhne výborný Hector Elizondo. Na rozdíl od mnoha podobných filmů jsem bez potíží překousl občasné uklouznutí, nenudil se, ba dokonce se velmi dobře bavil, zejména v první části s ošklivým kačátkem („zase si na mě někdo sedl“) a jeho proměnou v labutí princeznu (lekce správného držení těla). Zkrátka pohodovka určená fandům pohádek klasických i těch moderních. (09.10.2010)