Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (72)

ArthasKarfa 

všetky recenzie používateľa

Tyhle filmy jsou svým způsobem krásné, ukazují překrásnou českou přírodu a technickou vybavenost našich jednotek po skončení války, rovněž práci SNB, nebo vojska. Velkým mínusem (z dnešního pohledu) je ovšem přílišná politická agitaci, či černobílý pohled na lidi, kteří jsou buď socialistickým ideálem občana nebo sprostým záškodníkem. Mezi všemi vyniká Král Šumavy, kde je právě politické agitace nejméně a proto je film nejlépe hodnocen i s odstupem let. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Pepa Gébls čumí, jak to Češi umí! A že by herr šéfpropagandista valil očka. Banderovci za podpory západních imperialistů, církve a domácích nepřátel lidově demokratickýho zřízení prchají na Západ, kde vstoupí do nových fašistických jednotek, co chtěj zničit socialistický ráj. Už tomu se musí člověk smát, ale dobře. Doba si to žádala. Jenže ono jde o to jakým způsobem se banda ukrajinských nacionalistů chce na Západ dostat. Čekali by jste skrývání v lese, noční pochody a výběr odlehlých usedlostí pro získání proviantu. Kdepák. Jen ať každej ví, že jsme tady. Vypalování vesnic, střelba po všem co se hýbe a veselé slunečné procházky, aby si mužstvo mohlo prohlídnout krásnou přírodu. Není divu, že mají za chvilku v patách SNB a armádu a dělníci už se taky nechali slyšet, že nehodlají jen tak přihlížet. A tak se strhne spousta bizarních honiček, neskutečných stříleček a heroických výkonů čs. příslušníků v čele s neprůstřelnym Sovákem - jak říkal Brukner ve Vesničce na incident s Drápalíkem: "Aspoň je vidět, jak máme zocelený lidi.". Všechno končí pochopitelně tak jak má s neskutečnou větou na konci. Za padouchy 15% ()

Reklama

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

To je zaujímavý film. V prvom rade je úplne trápne, neprofesionálne natočený, ale na strane druhej sa v ňom bojuje proti Banderovcom a ja sa len tak zamýšľam, či by vôbec toto bolo možné ešte dnes. Dnes sa ukrajinské fašistické akcie zastierajú, nikomu nevadí, že Bandera má v Kyjeve svoju vlastnú ulicu, na všetko sa zabudlo, lebo existuje už len jeden nepriateľ - Rusko. Takže len tak na zamyslenie, inak filmové prevedenie naozaj slabé. ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Je věčnou škodou, že film nemohl být barevný, protože by mnohem více vynikl nádherný kraj ve kterým se odehrával. Druhou věčnou škodou je, že se do filmu naprosto nesmyslně přimíchala komunistická propaganda. To bylo zbytečný. Samotný střet bandervců s českolovenskou armádou by klidně na dramatičnost, napětí a akci bohatě stačil. Mluvit v každý třetí větě o podpoře západu, přímíchat tam ještě nějakýho církevního ošousta, to je prostě trapas. Na druhou stranu je fakt, že v souvislosti s banderovcema střídá jedna propaganda druhou, zatímco komouši je využívali k likvidaci svých politických nepřátel, v dnešní době se zase nějakej novinářskej vůl z Reflexu se pokouší stavět banderovce do jakých si kontroverzních hrdinů a bojovníků proti komunistům, ale jaksi se ve svým článku zapoměl zmínit o masakrech v Kyjevě nebo vraždy civilistů na slovenským Kolbasově či židů, kterých se banderovci dopustili. Takže vést tu polemiky o kontroverznosti banderovů není na místě a nálepka bojovníků proti komunismu, kterou zejména na Ukrajině banderovci dostali po pádu komára rozhodně není amestie za vraždy, antisemismus, rasimus a nacionalismus. Z tohoto důvodu hodnotím jak hodnotím, protože bandervcům rozhodně nešlo o nastolení demokratických poměrů v Československu. První větu komentu uživatele Vikinec klidně podepíšu. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)
  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)

Reklama

Reklama