Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (72)

Master19 

všetky recenzie používateľa

Nejprve ta hvězdička. Ta je za přírodu a za neobyčejné herecké obsazení. Ale jinak je mi z toho spíš smutno. Hlavně z toho, že byli lidé, kteří tomu věřili, nebo nedej bože i díky tomuto filmu uvěřili. Cele je to vymývárna mozku takové kadence, že se i všudypřítomné samopaly musí stydět. Za nejodpornější považuju "prohlédnutí" Jiřího Sováka, nebo zázračné zmrtvýchvstání Rudolfa "Ramba" Deyla (na scénu, kdy vyskočí na zápraží samoty a hrdinně zkosí všechny agresory asi nikdy nezapomenu :-) ) a malého hošíka - budoucnost národa. Samotné přestřelky navíc nejsou příliš věrohodné. Mimo jiné proto, že ačkoliv je tu zastřelených požehnaně, krev se zde téměř nevyskytuje... Asi byli všichni tak vystrašení, že by se v nich krve nedořezal. ()

Prekarkar 

všetky recenzie používateľa

No, jak tak hodnotím filmy, hlavně po technické stránce, musím uznat, že tento film měl "hlavu i patu". Filmové záběry jsou v souladu s kompozicí záběrů a mají i velký umělecký význam. Černobílé zpracování připomíná "ty doby...". Ještě jednou vyzdvihnu uměleckou stránku díla. Vím, bylo to natočeno na zakázku... a přes to vlak nejede. Ale i tam se dalo najít pár pravd. Pan herec Sovák řekl moudro, totiž - "Dalo by se to vyřídit i jinak, něž flintama" :-) ()

Reklama

Tsunami_X 

všetky recenzie používateľa

Statické peklo. Na tři přestřelky, ve kterých to do sebe solí asi padesát nepohyblivých statistů, tu připadá jedna nechtěně zábavná konverzační scéna. Imperalisté se sice snaží co můžou, ale přes Sováka a Deyla mladšího prostě Banderovci neprojdou ani za pomoci všech církví světa. Trochu ubrat na zbytečně oslavné střelbě, zapracovat na konspiračních teoriích, hýbat s kamerou při snímání skvostných exteriérů a dalo by se na to agitačně koukat. Takhle je to jen totální propagandistický zmar, který mohl lidi v té době bavit jen díky ožehavému a stále doutnajícímu tématu. A navíc po jeho zhlédnutí ani nevíte, čím byste chtěli být. Jestli esenbákem nebo zelenou gumou. ()

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Film je uvozen květnovými dny roku 1945 a přehlídkou vítězných jednotek, které rozbily plány banderovců probít se za pomoci tlup německých fašistů na "svobodný" západ. Samozřejmě, že jsou v něm některé scény, které snesou přísnější měřítko, co do věrohodnosti, ale z historického hlediska je to film velmi poučný především pro ty, kteří důvěřují dnešnímu výkladu dějin. Na cestě na Západ měli banderovské hordy vytyčeny styčné body a opíraly se především o katolickou církev; odkazuji i na jeden z případů mjr. Zemana. Jak je možné, že je Stepan Bandera v jisté zemi opěvován jako národní hrdina, když cestou k Američanům vraždil a loupil nevinné... ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (4)

  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)
  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)
  • Jiří Sovák (vojín Jula) vzpomínal, že při během natáčení "nám jeden chytrej major učeně předváděl, jak máme zacházet s granátem. Nastoupil před nás a povídá suverénně a důležitě: 'Tak, soudruzi, tohle je granát, uchopte pevně, nebojte se hodně napřáhnout, dejte do toho švih! Nebojte se, je to zcela bezpečný!' To řekl, uchopil pevně, napřáhl - a už ho vezli. Granát mu explodoval přímo v ruce. Málem o ni přišel, prsty potrhaný... Pan režisér Mach vyšel z oblaku kouře v nepromokavým plášti, napůl černej, napůl bílej, jak harlekýn v trikoloře... Major se pak dlouho léčil, ale jeho věta 'nebojte se, je to zcela bezpečný!' se taky ujala. Ve štábu se vryla tak, že jakmile ji kdokoliv pronesl, už jsme ryli rypákama v zemi." (NIRO)

Reklama

Reklama