Přehlídce velím já!

Velmi nepovedená komunální satira, která ale obsahuje spoustu narážek a vtipů na bývalý režim, film byl tedy nejspíš poté na dlouhé roky zakázán. Komedie? Co je to platný, když jsem se skoro nezasmál, nezáživný film který dnes už neosloví ani herecké výkony mě tentokrát moc nechytli. Film je znám socialistickou souteží, která se tu objevuje v tv, tuším že se jmenovala "Desetkrát odpověz" z roku 1962. (09.10.2010)

Velmi povedená komedie, moc jsem se nasmál. Přiznám se, že jsem Zlaté tele nečetl ani neviděl jeho adaptaci, třebaže jinak Ilfa a Petrova znám. Nevím, že by se tamuhle říkalo "komunální" satira, pro nás to tenkrát byla satira na špatné lidské charaktery, která dnes žel chybí, protože by autor skončil brzy za mřížemi. Ačkoliv se nejednalo o protisocialistický film, cenzura ho zřejmě brzy stáhla, protože se taková kritika režimu tenkrát taky nehodila. Soutěž Desetkrát odpověz tu byla ukázána poněkud toporně, asi stejně jako Milionář v tom "slavném" Milionáři z chatrče; byla tehdy velmi oblíbená. No, a hrob Karla Marxe bych v Londýně jistě navštívil taky. Vraťme se k filmu - Karel Höger v netradiční roli podvodníka se zhostil úkolu velmi dobře, souhlasím s tím, že nejlepší byl rozhodně Čestmír Řanda. Slávka Budínová se v erotických záběrech evidentně nechala dublovat mnohem štíhlejší statistkou... (10.02.2019)

Je to opravdu strašná pitomost ale kdyby to byla taková pitomost jako moderní česká tvorba, nebo hlen z Hollywoodu tak bych to do 20. minuty vypnul. Nevypnul. Mě se líbil Lubomír Kostelka výrokem "Dejte mistře miliónek nebo na monstranci". Slávka Budínová s holým zadkem také pěkně vbíhala do vody, špičkování o komunismu bylo celkem zábavné. Vůbec asi první scénář o tom, že člověk si po válce jako národní správce mohl hezky nakrást a pěkně mu to prošlo. Závěr je takový agitační, Menšík už přestane být spermatikem a věnuje se stálému zaměstnání, Skopeček je výléčený kasař, Hoger prosí o návrat do socialistické vlasti, Řanda je zklamaný gangster, co o vše přišel. Viděl jsem rozhodně větší píčoviny. (06.01.2011)

Neřekla bych, že je to taková pitomost, jak by se mohlo zdát z většiny zdejších komentářů. Naopak s přihlédnutím k roku vzniku se vůbec nedivím, že tenhle film 20 let po natočení nikdo neviděl, ovšem proč tomu tak bylo i dalších 20 let, to už jsem nepochopila. Já se totiž královsky bavila spoustou povedených hlášek, které byly na tehdejší dobu dost odvážné. Dnešní mládeži asi přijde absurdní přání jet navštívit "hrobku Karla Marxe", ovšem ta ocelová závora na hranicích se přehlédnout nedala, a o tom, jet s Čedokem třeba do Vídně, si 90% národa mohlo nechat jenom zdát. Výzkumný ústav futurologický mě zkrátka pobavil. (09.09.2012)

Úsměvná vzpomínka aneb Nejpoctivější způsob, jak se dostat k penězům - krádež kradmo provedená. 1) Dnešnímu mladému divákovi film moc neřekne. Narážkám na tehdejší společenský a politický život nebude rozumět, pokud je vůbec rozpozná. Dávno zesnulé herce a herečky zná, pokud vůbec, pouze z dobových filmů. A že by snad přečetl něco od Ilfa a Petrova, v to se neodvažuji ani doufat. Ostatně, počet hodnocení mluví sám za sebe. 2) Ruský a raně sovětský flair předlohy byl adaptací "Zlatého telete" na soudobé poměry spolehlivě smazán a transformován do šedavé komunální satiry socialismu s lidskou tváří. 60tiletý Karel Höger se ve své roli, připadá mi, dobře necítil, i když se jí zhostil se šarmem sobě vlastním. 3) A přesto se mi film líbí - nejenom kvůli záběrům z doby mého dětství, ale taky kvůli době těhotné nadějemi, která z filmu stále prosvítá, byť už potrat byl proveden a reálný socialismus bušil na dveře. (11.09.2012)