Hataraku saibó

"Jednou z nejlepších věcí na tomto anime je fakt, že vám dá rakovinu." přečetl jsem si v diskuzi u jedné z episod a můžu v podstatě souhlasit, protože část s rakovinotvornými buňkami byla jednou z těch nejlepších (třeba spolu s dvoudílným finále). Každopádně je to skvělý nápad udělat takhle smysluplné anime, které naučí diváky spoustu nových věcí o svém těle a pokud alespoň jednoho přinutí k tomu, aby o své tělo lépe pečoval, pak je to dobře odvedená práce. Samozřejmě to ale není nic nového (což si na rozdíl od některých diskutujících na různých fórech z Ameriky a Asie plně uvědomuji), protože už jako malý jsem miloval a hltal každý díl francouzské série Byl jednou jeden život a tak se nemůžu vyhnout srovnávání. Obě série mají své kouzlo a mnoho sympatických postav, obě série nám toho poví hodně (i když tohle anime je díky vysvětlivkám a popisům mnohem faktičtější), obě ukáží spoustu běžných tělesných procesů, ale i některé nestandardní zážitky. Ovšem je to francouzský seriál, který bych spíš pustil svému (imaginárnímu) dítěti, protože ten je mnohem méně násilný a asi i celkově kouzelnější. Tady se spíš cílí na starší obecenstvo a jako doplněk k hodinám anatomie třeba na střední bych to klidně sledoval. Mezi klady musím rozhodně zmínit ending, který je velice milý (takže hned putuje do mé sbírky anime hudby) a také samozřejmě vyzdvihnout neskutečnou roztomilost krevních destiček (které prostě museli skončit jako součást mého profilu). Přesto ale, i když je Hataraku Saibou bezesporu jedním z těch nejlepších anime seriálů této sezóny, fakt, že u mě nakonec pořád tak nějak vítězí Byl jednou jeden život (protože tohle anime u mě zažehlo v mládí touhu stát se doktorem, o kterou jsem přišel, když jsem viděl záběry z reálné operace srdce...), vede k tomu, že nedokážu dát víc než jen 8,3/10. (07.01.2021)

Nejdřív musím vyjádřit lehké rozčarování nad tím, že druhá série je hodně krátká. Osm dílů opravdu není moc, navíc když je k tomu ještě celá polovina z toho vlastně jen na episody rozděleným (již odvysílaným) filmem. Ale dobře, chápu, předloha není kdo ví jak obsáhlá, tedy toho materiálu na druhou sezónu ani moc nezbylo (vlastně je nyní nezadaptován akorát poslední šestý svazek mangy). Navíc to dokážu i odpustit, když si vezmu, že i nové díly mají pořád víceméně stejnou kvalitu, jako ty předchozí. Opět jsem se dozvěděl pár nových zajímavých faktů a sledoval poutavé vyobrazení některých procesů v lidském těle, které znám a také informací, které mi řekne i obyčejná reklama na Actimel (Věděli jste, že v našem těle žijí miliardy přátelských bakterií, které mají příznivý vliv na vaše zažívání? Já jo!). Bylo i docela lákavé porovnávat si to vše s Black verzí, kdy se dokonce i někdy stalo, že se obě série zrovna v ten samý týden odehrávali ve stejné části lidského těla. Samozřejmě tady byla ta atmosféra pořád taková příjemná (opět hlavně ve srovnání s Code Black), výrazně narušená akorát velkým návratem již známého nepřítele, který na mě ale pořád tak nějak působí jako nepochopená lidská buňka, s kterou skoro někdy až soucítím, než děsivá hrozba, která by mě měla přinutit zahodit krabičku cigaret někam hluboko na dno koše... Každopádně jsem si těch pár dílů opět docela užil, možná se i něčemu přiučil, občas se pousmál - za mě spokojenost. 7,8/10 (27.02.2021)