Sloní muž

David Lynch vždycky sázel na emoční manipulaci s divákem a s oblibou ho tahal za fusekle. Mezi jeho zbraně ale obvykle nepatřila sázka na sentiment a Sloní muž tak tvoří určité vybočení z jeho osvědčeného režijního stylu. Tady ale sentimentem diváka doslova zahlcuje a počítá programově s divákovou lítostí k jeho hrdinovi. Je mi líto, ale ten příběh je na můj vkus poněkud přímočarý a Lynchova hra příliš banální a klouzající po povrchu. Ty pravdy, které chce zjevovat, jsou zkrátka zjevné až příliš a nestaví přede mě žádná dilemata a ošidné volby. Stále zůstává kvalitní práce s herci, kdy především Anthony Hopkins ukazuje, proč desítky let patří k herecké špičce nejen ostrovní, ale i světové kinematografie, a stejně tak je nutné ocenit atmosféru viktoriánské Anglie. Přes to všechno to ale na čtyři hvězdičky tentokrát opravdu nevidím. Konec konců, tak vysoce oceňovaný film moji pomoc ani nepotřebuje. Celkový dojem: 65 %. (04.04.2014)

Zřejmě nejsrozumitelnější film člověka, jehož někdy považuju za Boha (Mulholland Drive, Twin Peaks: Fire Walk with Me) a někdy za blázna (Inland Empire). Naštěstí se The Elephant Man řadí k té první kategorii filmů, díky kterým Davida obdivuju. Příběh perfektní, herci geniální, masky dokonalé no a závěr je… opravdu skvostný. Místy měl film takovou krásně temnou až hororovou atmosféru (sakra, co takhle natočit nějaký pořádný horor, co, Davide?) až mě z toho tak krásně mrazilo. Skvost o lidské hlouposti a nesnášenlivosti, který si rád někdy pustím znovu. Přijde vám to divné? Mně taky, mně taky. 100 %. (07.12.2011)

Jeden z těch normálních a pochopitelných filmů od Lynche, ale i když v tom neni nic tajuplnýho nebo nějakej šíleně zamotanej příběh, tak je to zase vynikající Lynchův film plný dojemných a emotivních scén, na což teda nejsem od Lynche moc zvyklej, v první chvíly jsem si taky myslel, že mě moc nechytí černobílej obraz, protože ho nemam zrovna v lásce, ale tady skvěle vytvářel atmosféru a potom mi celej film připdal takovej reálnej skoro jako nějakej dokument, jen je škoda že Lynch do filmu nevložil trochu víc hudby, protože ta která byla na začátku byla naprosto dokonalá. Co se týče herců, tak jsou tady dva na kterých celej film staví a to na Anthony Hopkinsovi, kterej je tady ještě relativně mladej, z tohohle období ho moc neznám tak mi přpadal takovej divnej, ale za to hrál báječně a určtě je tohle jedna z jeho nejlepších rolí, ale tu nejhlavnější roli ztvárnil John Hart, ten dokázal dokonale ztvárnit "sloního muže" a to se všim všudy, samozřejmě mu taky pomohla na tu dobu celkem zdařilá maska, ale jeho chůze nebo jak mluvil, to byla prostě dokonalost sama. takhle dojemnej film jsem už dlouho neviděl (19.07.2005)

Scénář: Christopher De Vore, Eric Bergren, David Lynch .. Kdo je větší zrůda? Člověk s normální tváří, ale srdcem obludy nebo dobrosrdečný člověk postižený přírodní anomálií? Jeden z mála komplexních snímků od Lynche, kde má vše hlavu, patu a zejména smysl! (08.06.2006)

Další z Lynchových zamyšlení nad tím, že největší zvířata/bestie se potulují někde hluboko v nás. Tentokrát vše předloženo (na Lynche netradiční) nezběsilou formou; o to více však smutnou a burcující. Dojemný příběh o důstojnosti, přátelství, radosti ze života, ale taky hyenismu, nelidskosti, utrpení a citové zvrácenosti. Lynchův opus netrpí žádnými školáckými chybami a je v pravém slova smyslu brilantně natočen. Herecké výkony jsou zdrcující a totálně odzbrojující. Dokonalé vyznění celého snímku je navíc posíleno tím, že je vše předloženo bez zbytečných moralit. Navíc či právě proto: případné divákovy (chápejte: i mé) slzy nejsou Davidem Lynchem z očí násilně tlačeny a ždímány, ale jsou jaksi zcela přirozenou reakcí organismu. Shrnuto a podtrženo: Rozhodně jeden z nejdojemnějších, nejsmutnějších a nejkrásnějších filmů; a to i přesto, že ona krása není patrná navenek, ale je ukryta někde hluboko, hluboko pod námi viděným vzezřením. (05.08.2004)