Modrý zamat

(1001) Ach, dalo by se říci, že celá léta řeším ve svém srdci otázku, jestli Modrý samet je nebo není pro mne. Dnes jsem si nechala stranou čtyři hodiny na intenzívní přemýšlení a dospěla jsem k tomu, že není. Moje dětství si s sebou nese úplně jinou sadu traumat, takže je pro mě celý zážitek těžko pochopitelný, už jen to, že jsem holčička a do Oidipáku se neumím úplně vcítit. Největší atrakcí se tak pro mě stává bílá kůže Kyla MacLachlana. S postupem času také oceňuji, jaká byla Isabella kočka. Ale ty oficiální věci, které mám obdivovat, Dennis Hopper a tak, mě zanechávají v rozpacích až chladnou. Takže ve výsledku respektuji Lynchovo gesto jít pod povrch mezi ty červy, ale osobně si raději oblíbím depky od jiných autorů. (19.12.2009)

Modrý samet vypadá v rámci filmografie Davida Lynche jako relativně normální film, režisér ještě neuniká do halucinogenních alternativních světů, ještě plně nedává najevo, že zápletka vlastně vůbec není důležitá, podstatné jsou vzrušující momenty, zábavné detaily a záliba v šokujícím a podivném. Už tady ale Lynch piluje svůj působivý styl založený na kontrastu dobra a zla, normality a perverze. Pod fasádou příkladně ukázněné a vypulírované maloměstské společnosti, jejímž symbolem se stává idealistická kamarádka Sandy, objevuje hlavní hrdina Jeffrey podsvětí ovládané psychopatickým Frankem. V tomhle temném světě platí pravidla založená na násilí a vulgaritě, sociální vztahy jsou založené na manipulaci a sexualita má patologický rozměr. Ke kladům filmu řadím přítomnost netuctové Isabelly Rossellini a především mladičké Laury Dern, kterou tím vlastně Lynch objevil a pomohl jí prosadit se. Oceňuju i to, že se ještě režisér drží zpátky a nezamotává se do výstředních experimentů. Jím používaná obrazová symbolika je tady ještě jednoduchá a jasně rozklíčitelná. Celkový dojem: 90 %. (22.06.2017)

Scénář: David Lynch .. To je ale divnej svět. A krásná reklama na Heineken Beer, mňam… Obyčejný příběh lásky na maloměstě opředený vyšinutou detektivní zápletkou. Atmosferické chvílemi ano, zvláště naléhavá hudba se snaží podtrhnou jakousi tajemnou atmosféru i tam kde jinak není. Lynch místy přesně vede diváka za ručičku (či za nos), místy se však utrhne a sjíždí si svoje samoúčelně scény na hranici únosnosti. Příběhová linie, narozdíl od jiných Lynchovin, celkem dává smysl, děj prostě dojde k logickému vyústění, jenže ona nepochopitelnost (kterou Lynch později zahalil své filmy jako celek) se zde skrývá v drobnostech a tak jsem často kroutil hlavou zejména nad vyšinutostí postav, která mi vůbec neseděla (Baby wants to fuck! Baby wants to fuck Blue Velvet!). Kdyby se ubralo na rozvleklosti, přepsala se postava šíleného záporáka a dopracovaly se některé cestičky, mohla to být výborná krimi. Takhle je to, ehm zase přesně nevím co (další tzv. "povinná filmová položka" odškrtnuta..!?).. 50%. (02.08.2007)

Už asi 14 dní přemýšlím, co k tomuhle filmu napíšu a kolik že mu těch hvězdiček vlastně dám. Rozhodla jsem se nakonec tak, jak to vidíte, protože film je rozhodně inteligentní, neservíruje všechno divákům přímočaře, jednoznačně, nutí je myslet a nedělá z nich blbce. Našlo by se sice pár drobností, které mi zrovna neseděly, ale to jsou opravdu takové detaily, že celkový dojem nezkazily - jinak herci výborní, Badalamentiho hudba neodolatelně depresivní, moc se mi líbila sugestivní kamera a vůbec celá atmosféra snímku. Navíc bych řekla, že čím déle o filmu přemýšlím, tím víc se mi zdá zajímavý a začínám mít nutkání jít si ho pustit znovu.... (19.04.2005)

70% -Napínavý film, jemuž k více hvězdičkám chybí dobrý scénář. Nic proti Lynchovi jako režisérovi, ale jako autora scénáře jsem jeho kvality v Modrém sametu neocenil. Práce s kamerou a se zvukem jsou zde hlavním zdrojem zábavy, a když se k tomu přidají i fenomenální herecké výkony všech zúčastněných, je zaděláno na výborný film. Kdyby těchto prostředků bylo využito k projektu, který by měl aspoň trochu nějakou myšlenku, byl by Lynch asi jedním z mých favoritů. Takhle není... (12.01.2006)