Mandalorián - Season 2

8/10 – Druhá série Mandaloriana to po nařachané jedničce neměla vůbec lehké. Očekávání fanoušků byla pochopitelně veliká a krom toho musela dvojka "vyprávět nanovo", protože předchozí řada byla tak dobře zakončená, že už vlastně nenechala své následnici ani nejmenší cliffhanger. Možná právě proto druhá série odstartovala ve výrazně pomalejším duchu, než bych bylo záhodno. Zejména v porovnání s tím, jak velkolepě skončila předchozí řada, působily první epizody poněkud nudně. Konkrétně první čtyři díly by se klidně daly označit jako vata, protože nijak zvlášť nerozvíjí hlavní dějový konflikt. V tomhle se nám tu opět opakuje stará známa utahanost či repetitivnost z předchozí série, kdy dochází k opakované recyklaci následujícího scénáře: Mandalorian přiletí na nějakou planetu a něco chce, ale aby to dostal, bude muset splnit nějaký zapeklitý úkol. Často se pak scénář dostává do lehce otravné smyčky, ve které se ukáže, že zadavatel úkolu vlastně není tak docela schopen splnit svou část dohody, anebo se během plnění úkolu něco neočekávaně pokazí. Tato situace pak tradičně vede opět k tomu, že Mandalorian musí letět na nějakou další planetu. Tak aspoň, že navigace se mu nerozbila, bez ní by byl chudák už opravdu ztracený. Anebo by musela vzniknout epizoda, kde Mandalorian plní úkol, aby dostal peníze na navigaci. No... obecně lze říci, že čtvero prvních epizod si jen tak rozvláčně připravovalo půdu pro ten zběsilý nářez, který do dorazil počátkem 5. epizody. A že to stálo za to. Dokonce jsem měl po dokoukání chuť zapomenout na všechny předchozí přešlapy a uťápnutí a udělit seriálu plný počet. To znamená – finiš je u 2. série stejně famózní, jako u té 1. Akorát první série si stále drží na své straně plusové body za to, že jsme tehdy ještě nevěděli, co všechno Mandalorian umí a jak bojuje. Díky tomu byly i lenivější díly daleko záživnější. Velké ocenění si zaslouží i to, jak tvůrci pracují s postavami. Nejen to, že postupně zapojují staré tváře a z neoblíbených syčáků se stávají fajn týpci, ale také i to, jak precizně a pečlivěji si pohráli s vývojem samotného Mandaloriana. Z druhé série byla cítit snaha trošku přesměrovat téma tak, aby nám budoucí série spíše než mandaloriánské výlety mohly nabídnout nějaký pořádný vojenský konflikt s jasně vymezeným dobrem a zlem (svoboda vs. utlačovatelský řád). A tohle postupné zvážnění tématu seriálu je pěkně nastíněno právě vývojem osobnosti Mandaloriana. Jak jde postupně do tuhého, musí se sám sebe ptát, jestli je pro něj přednější ctění mandaloriánského kréda, anebo úspěch mise. Za zmínku stojí i rytmická hudba, která celému seriálu dodává takový... vesmírný nádech. A opět platí, že se mi moc líbí paleta barev, která tu je použita. – Jsem jediný, komu Mandalorian připadá jako nějaký oživlý mýtus, vyprávěná legenda...? Baby Yoda je samozřejmě úžasný a roztomilý, ten nikdy nezklame. Pěkné je i to, jak si s jednotlivými planetami tvůrci vyhráli, člověk má opravdu pocit, že sleduje komplexní svět. S napětím očekávám 3. sérii! Vtip na dlouhé večery: "Je nám líto, ale na této planetě jsou momentálně všechny navigace vyprodané. Ale netruchli, Mando, naštěstí pro tebe, támhle 200 světelných let doprava leží taková planeta... ehm... jmenuje se tuším Navigátorium, nebo tak nějak... určitě se tam pro tebe najde využití." (08.12.2022) (menej) (viac)