Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jde o vůbec první film, vypořádávající se s následky na těch, kteří přežili koncentrační tábory nacistického Německa. Sol Nazerman, prodavač v zastavárně, a přeživší z koncentračního tábora se vyrovnává s hrozným vnitřním konfliktem. Zcela pohlcen newyorkským ghettem, trpí Sol ve vracejících se vzpomínkách. Ve vzpomínkách srovnává chování lidí v koncentráku s chováním sousedů v ghettu. Ačkoliv jsou vzpomínky v některých bodech nepřesné, jejich pointa je zachycena výtečně. Vše vyúsťuje v niterný konflikt - podlehnout stejným bezprávím, jaké již jednou se svou rodinou přetrpěl, nebo vzepřít se bezpráví. (Fary)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (40)

WANDRWALL 

všetky recenzie používateľa

Kdysi jsem viděl film, který byl natočený dva, tři roky poté, co skončila II.SV. Hráli v ní jen ti lidé, co zažili koncentrační tábor. bylo to nechtěně úsměvné. Tlačilina pilu, přehrávali, ve snaze ukázat trauma v koncentračním táboře a já si tehdy uvědomil, jak je obtížné, ba nemožné vyložit druhému co prožívali. Povětšinou se to odehrává uvnitř, ale divák potřebuje vidět u druhých emoce, činy, prožitky, aby pcohopil oč mu vlastně jde. A jim, těm hercům nehercům se to nedařilo. Nedařilo se jim přiblížit co vlastně prožívali. Pro mě zvláštní zážitek. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Jeden z najlepsich Lumetovych filmov, o tom , jaxa Rod Steiger vyrovnava s nasledkami holokaustu. Holu kost, teda pradon, Klasicky holokaust nespochybnujem, a film ma genialne sceny ako u majitela zalozne preblikavaju sceny jednak zo zalozne a jednak z nazi koncentracnych taborov. Dobre ze ten nacisticky hnoj dostal cez picu ...... alke zase sa tym hajzlom zacina jaxi darit : 100 % ()

Reklama

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

"Pan Nazerman, kráčející mrtvola." Sidney Lumet, Boris Kaufman, Quincy Jones a Rod Steiger v prelomovej snímke o duševných obetiach holokaustu, ktoré sa s hrozivou skutočnosťou nikdy nedokázali vyrovnať. Komorná dráma o mužovi, Židovi, poznačenom udalosťami II. svetovej vojny, ktorý žije svoj nový "pokojný život" s rodinou v New Yorku. O mužovi citovo chladnom, ktorý prišiel o všetko a už si nedokáže nájsť cestu k novému vzťahu, ani dôvod k životu, a jediným jeho cieľom sú peniaze. Otvorená, šokujúca kritika reality súčasných veľkomiest, v ktorom Lumet prirovnáva násilie v uliciach ku krutosti nemeckých koncentračných táborov nevyberavým spôsobom, a vynikajúci Rod Steiger v roli starého muža, ktorý zvádza vnútorný boj a stráni sa bližšieho kontaktu s okolím, pričom stráca sám seba. Do toho hudba legendárneho Quincy Jonesa, a na svete je ďalší klenot Sidneyho kinematografie. 100% ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Tak jako některá žena může být překrásná, je tento film přesmutný. Jakoby chtěl symbolizovat veškerou bídu první poloviny minulého století. Být zastavárníkem vyžaduje určité předpoklady, především žádný soucit, sympatie, náklonnost k žádnému zastavujícímu. To by obchod brzy zrujnovalo. A to našemu zastavárníkovi také vyhovuje, vždyť ve všech a ve všem vidí jen připomínky svého štěstí, které se během chvíle zvrtlo v naprostý zmar. Přestože sdílí svůj osud se všemi, kteří "to" přežili, je jeho mozek traumatizován (poškozen, podle Catherine Malabou natolik "plastický"), že žádné spojitosti nevidí, a když nějakou tuší, není již schopen na ni pozitivně reagovat (jakkoli by možná chtěl)... Netušený, byť očekávaný herecký výkon Roda Steigera (chválí ho každý druhý komentář, měl bych ho chválit každý), který zde zahrál roli desetiletí. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Vyborna rezie Lumeta a Kaufmanova kamera dela z filmu nezapomenutelny zazitek. Zajimave prostredi zastavarny se spoustou zvlastnich postavicek. V cele s prodavacem Sol Nazermanem, ktery si sve vzpominky z valky bere za velkou louzi. Skvele zpracovane myslenky a vzpominky, ktere se hlavni postave neustale prolinaji s pritomnosti. Skoda nekterych pasazi, ktere tam byly bud zbytecne nebo se mohly udelat trochu jinak. Celkove temer za plny pocet. Ma to atmosferu. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (6)

  • Do role Marilyn Birchfield tvůrci zvažovali také obsazení Kim Stanley. (Kulmon)
  • Sidney Lumet v tomto filmu prolomil neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že "scéna je pro film důležitá", a proto může na plátně zůstat. (Kroup4)
  • Místo krve se ve filmu objevuje čokoládový sirup. (Kulmon)

Reklama

Reklama