Vražda v Orient exprese

Pri chystaní sa na modernú verziu tohto filmu som sa rozhodol pozrieť túto klasiku, ale nebol som z toho nejak hotový. V prvom rade musím pochváliť Alberta Finneyho, ktorý bol skvelým Poirotom (hoci na Davida Sucheta to nikdy nebude mať). Ingrid Bergman dostala oscara asi len kvôli menu. Ale chýbalo mi tu prevedenie napätia, ktoré nechýba v knihe. Tá detektívna línia bola nejaká suchá, bez emócií, proste stala sa vražda, prišiel fúzatý Frantík a vyriešil to. Bodka, koniec filmu. Chýbala tomu šťava. (22.11.2017)

Jak plynul čas, moje chutě v oblasti zábavy a umění se měnily. Pár věcí ale zůstávalo konstantních. Patří mezi ně i nechuť ke klasickým detektivkám, kde po rafinovaném zločinci pátrá geniální soukromý detektiv a čtenář/divák je svědkem souboje dvou brilantních intelektů, který je obvykle zakončen scénou, v níž trpívám nejvíc. Ano, mám na mysli to nesčíselněkrát profláknuté klišé, kdy se v jedné místnosti shromáždí všichni podezřelí, velký detektiv rozebere jejich výpovědi, odhalí drobné rozpory, alibi rozmetá na kousíčky a neomylně prstem ukáže na pachatele, který svěsí hlavu, pod tíhou argumentů se přizná a poslušně se nechá odvést na policii. Ne, Agatho, takhle to v životě nechodí a před tvými pohádkami dávám přednost jiným. Na snímku mě lákalo herecké obsazení, jméno režiséra i slušné ohlasy včetně oscarového ocenění. Jenže ouha, přišla studená sprcha. Poirot je nevhodně obsazený, herci ve vedlejších úlohách se dělí na ty, co hrají matně, a na zbytek, který je vyloženě špatný. Kdybych neviděl Vraždu v Orient expresu, nikdy bych nevěřil, že Ingrid Bergman může být tak prkenná. Přijatelný je snad jedině Anthony Perkins. Rozuzlení případu představuje i v rámci umělého světa klasických detektivek nestravitelný bizár, který sklouzává k hranicím nechtěné parodie. Lumetova režie mohla zaujmout americké akademiky snad jedině díky geniální reklamní strategii producenta. Orient expres kdysi představoval symbol éry belle époque a opulentního luxusu, kdyby dokázal Lumet prodat, když nic jiného, aspoň krásnou přírodu Balkánu a vytvořil atmosféru, jejíž středobodem bude vlak coby symbol romantických výprav za hranice všedních dní a cest zámožných dobrodruhů za exotikou, byl bych štědřejší. Hvězdičku bych také přidal, kdybych byl fanouškem žánru. Takhle je mi líto, zůstanu velmi skoupý. Celkový dojem: 25 %. (25.10.2018)

Přestože nejsem kdovíjaký fanda Agathy Christie, tento snímek jsem si vychuntal, i přes jeho možná až příliš za vlasy přitažený závěr. Myslím, že lépe, už se s kriminálními příběhy Hercula Poirota snad ani vypořádat nelze. Krom skvělé detetkivky můžeme sledovat i vynikající filmařské řemeslo. Lumetova režie je opravdu nadstandardní. Scény výslechů, často prostříhané různými flashbacky se "dívají samy". Vždyť už jen první minuty, znázorňující případ únosu malé Daisy, si nezadají s atmosférou těch nejlepších hororů. "Šlechtická" amtosféra Orient expresu je také úplná. Lesk filmu dodávají i herci. Takový Anthony Perkins si zde zrekapituloval Normana Batese. Albert Finney zde herecky triumfuje a krade si film pro sebe. (21.04.2008)

S Hercule Poirotem máme jednu věc společnou, oba jsme vyteční detektivové. Já třeba vypátral na táboře v Ledči svoje ztracené použité fusakle. Ukradli mě je vedoucí a společně s kuchařema je dali do formy na dort, kterou zalili vodou a vše nechali zmrznout a pak mě to dali na stůl místo oběda, právě v tu chvíli jsem je zase objevil ! Kolega Hercule, zase vyřešil vraždičku v Orienťáku, každej máme sice krapet odlišný případy, ale oba vedeme inteligentní výslechy a máme šokující rozuzlení. (26.08.2007)

Ač na mne budou mnozí koukat jako na vyvrhela, nejsem velkým příznivcem Agathy Christie. Nic proti její osobě, ani jejím románům nemám, ale neoblíbil jsem si je, jako třeba Holmesovky, nebo hard school. Zfilmování jejích detektivek mě také povětšinou nechalo chladným, až na čestné výjimky - a jednou z nich je Vražda v Orient expresu. Po celou dobu jsem nenašel jediné hluché místo a jedinou nudnou chvilku. Režie se zhostil Sidney Lumet, člověk, který prostě nedokáže natočit film podle zajetých linií a postupů. Pokaždé musí alespoň v něčem malém jít vlastní cestou. V tomto případě obsadil do role Hercula Poirota Alberta Finneyho. Oproti Davidu Suchetovi, který je literárnímu Poirotovi asi nejvíce podobný a Peteru Ustinovovi, coby usedlému korpulentnímu pánovi je Albert Finney absolutně jiný. Jeho Poirot je esencí přívětivosti, záludnosti a buldočí tvrdošíjnosti (připoměl mi dost radu Vacátka), skrývající pod usedlou slupkou temperament. Jeho závěrečné výstupy jsou neuvěřitelně strhující a na flashback rekonstrukce vraždy nikdy nezapomenu. Herecké obsazení je do poslední roličky hvězdné a skvostné (za zmínku nejvíce stojí Ingrid Bergman, Jean - Pierre Cassel a Sean Connery). Zkrátka netradiční a velmi příjemné překvapení. 100%. (18.04.2008)