Manifest

Základní premisa už v dnešní době není zrovna neotřelá, ale pořád se s ní dá nějak zajímavě naložit. Tady se to ovšem nepovedlo a hned první díl je přehlídkou otravných postav s nezajímavými charaktery, banálních a veskrze průhledných zápletek i podzápletek, a ryze lindelofovského scénáristického stylu v duchu "nahážeme na diváka co nejvíc záhad a místo jejich řešení mu nahážeme na hlavu další a další a..." Nebrat. 35 %. PS: Melissa Roxburgh je herečka, které velmi zvláštně propojuje sexy šmrnc a nesnesitelné kyselé ksichty, čímž mě nebetyčně vysírala už v jedné z epizod (mnohonásobě lepších) Travelers, které jsem shodou okolností viděl bezprostředně před pilotem tohohle seriálu. (26.03.2022)

Celé jsem to dokoukal jen proto, neboť jsem chtěl zodpovědět veškeré otázky a celkově jsem chtěl zjistit, jak se tvůrci s celkovým konceptem vypořádají a jak dopadne finále. Většina postav mi s postupem času začala vadit a přiznám se, že kdyby seriál měl být ještě o pár dílů delší, asi abych hodnocení snížil. Takhle hodnotím jako průměrnou rodinnou scifi se zajímavým námětem. (19.03.2024)

Můžu říct, že jsem se těšil na něco podobnýho jako LOST. Prvních 10 minut mě přesvědčilo o tom, že to se ztroskotáním nemá nic společnýho, ale i tak mě to zaujalo. Nápad úžasnej, hned si člověk musí uvědomit, co by v tý situaci dělal a hlavně jak je to možný. V průběhu dílů se to začalo vyhrocovat tím posláním. Ale bohužel vyvstalo až příliš otázek a minimum odpovědí. Když už se blížil konec řady, tak jsem čekal aspoň něco málo, kdyby nám řekli, nic. To bylo největší zklamání celý řady. Ale i tak herci neokoukaný, celkem slušný, dobře vymakaný řešení těch osobních problémů, to mi přišlo dost realistický. Ale jako kdyby sami scénaristi se do toho zamotali a nevěděli kudy kam. Druhý řadě dám určitě šanci, ale chci odpovědi. (20.12.2019)

Nejprve má člověk pocit, že se jedná o velmi nepovedený projekt s ambicemi Lostů, ale s provedením Leteckých katastrof. Vzápětí přijdou pseudonáboženské bullshity doplněné kecy o předurčennosti a nevyhnutelnosti osudu. Ideologie je však dost nejednotná a často si protiřečí. Co však je docela konstantní je chování postav, v případech kdy sledují své "vyšší cíle" jde všechna morálka stranou a i ty "nejkladnější" postavy nemají problém s manipulací lidmi, jejich mučením či pokusy na nich a vlastně málokdy mají vůbec pochyby o tom že jednají naprosto v pořádku. V bežném ději pak působí předestřené situace neskutečně naivně či až orwellovsky dystopicky, za všechny je nejlepší příklad chování tajných služeb (v tomto případě NSA). Buď jsou tak naprosto neschopní, že nedokážou sledovat bandu amatérů (kteří jsou pro ně navíc zájmovou skupinou), když si volají přes své běžné osobní mobily, nebo jsou naopak tak schopní, že prakticky předvídají jejich kroky na několikrát dopředu. Špatnost tohoto seriálu pak stvrzuje to, že tyto postupy používají furt bezskrupulózně dokola, prostě podle toho jak se jim to zrovna hodí. Herecky je to prachmizerné, ale některé dialogy by měli problém věrohodně přednést i nejlepší shakespearovští herci. Zprvu jsem měl pocit, že by toto mohla být tak trochu taková guilty pleasure záležitost jako The 100, nebo Another Life a i přesto, že seriál má mnoho parametrů, které to splňují, tak toho hrozného balastu je tam až příliš aby si to mohl někdo regulérně užít. Závěrečná sezóna se tvářila, že přináší nový svěží přístup. To se však nestalo a i přes drobné kosmetické změny je to furt to samé, i když ten novodobý koncentrák, byl zajímavým vhledem do uvažovaní tvůrců (i když by mne zajímalo nakolik byl výsledek ovlivněn možnostmi rozpočtu). Každopádně, po shlédnutí tohoto skvostu se už nikdy nebudu smát technickému a hereckému provedení Leteckých katastrof, minimálně už ne tolik jako dřív. (12.07.2023)

Tak a máme tu závěr. A popravdě. Tím koncem si to u mě tvůrci vyžehlili. Seriál má celou dobu takový zvláštní, až devadestákový look a rozhodně ne každému to sedne. Ale mně to vůbec nevadilo. Byly nastaveny zajímavé okolnosti, témata, otázky. Herci byli příjemní. Stále se něco dělo. Největší problém vidím v délce. Dvě série by úplně stačily, protože se dá říct, že druhá a třetí série už jen recykluje totéž stále dokola a tvoří jen jakousi skoro zbytečnou vatu mezi 1 a 4. Zpět k závěru. Ten se povedlo vyřešit velmi dobře. Nebyla zodpovězena spousta otázek, ale nezůstalo to vše vyloženě na fantasii diváka, jako např. v Lost. Každopádně s Lost tohle nesnese srovnání a ostrované jsou o několik tříd jinde. Melissa Roxburgh a Daryl Edwards jsou tahouni! (08.06.2023)