Zendegi-e Khosoosi

Shlédl jsem to na youtube s anglickými titulky víceméně náhodou. Hlavním hrdinou je chlápek jménem Ibrahim, který byl za časů íránské revoluce fanatickým radikálem a příslušníkem revolučních gard a který se po mnoha letech stal opozičně laděným šéfredaktorem novin a usedlým, spořádaným tatíkem s manželkou a malým synkem. Do jeho života vedeného rutinou a postrádajícího v soukromé rovině vzrušení pak najednou vpadne přitažlivá a inteligentní žena jménem Parisa Zandi, se kterou si Ibrahim jako slaměný vdovec, když manželka se synem odjede na návštěvu k příbuzným, začne románek. I když od začátku je jasné, že je to pro něj jen příležitostná bokovka, což Ibrahim dává Parise jasně na srozuměnou, Parisa, která s ním otěhotní, na něj začne stále víc tlačit a postupně Ibrahimův dříve spořádaný život změní v peklo. Neustále ho pronásleduje, vetře se mu do rodiny, sleduje ho i jeho manželku s dítětem na každém kroku, podpálí mu benzínem auto.... Nakonec to celé Ibrahim, který si jako nábožensky založený muž všechny svoje skutky a rozhodnutí ospravedlňuje notně sofistickými náboženskými výklady islámu, vyřeší tak, že Parise, kterou vyláká na výlet novým autem, vpálí kulku do hlavy a její mrtvolu polije benzínem a zapálí, což si taky sám pro sebe teologicky obhájí, včetně toho, že spolu s ní zabil i nevinné nenarozené dítě. Pointa tohoto v podstatě komorního psychologického dramatu spočívá v tom, že rezignace na etiku a morálku vede k špatným koncům, i když jste věřící. Ne, že by ten film byl bůhvíjaká pecka, v íránské kinematografii jsem zaznamenal už i daleko lepší počiny, ale koukat se na to dalo a pro Evropana je to docela zajímavá sonda do toho, co to vlastně je Írán. Lepší 3* (65 %).