Woman at War

Klasický islandský film plný hořkého humoru a problému, který teď není výjimečně o typicky islandském problému. Kupodivu i takové téma se najde a je to tak dobře. Jediné, co mi vlastně vadilo byla to všudypřítomná hudba. Ta byla opravdu zvláštní a zbytečná. Škoda. Ačkoliv chápu snaha udělat film zajímavějším. (26.12.2019)

Kapela v poli je podobně surrealistická jako Kusturicovy nápady. Hudba je často dominantní v klíčových scénách, přitom nezastiňuje fabuli. Tento film má naprosto fantastický zvuk, není to jen hudba, ale všechny ruchy, které v jedné dokonalé kompozici tvoří unikátní popředí filmu, ano, říci, že tvoří pozadí, by bylo nejen urážlivé, ale i neadekvátní. Například, když jde nervózní Halla na letiště, tlukot jejího srdce a kulisa hlučící haly spolu tvoří v návalech jejího mdlobného stavu zcela kompatní celek. Nejsem příznivkyní ekoteroristů, ale Halle jsem celou dobu fandila. Možná i proto, že ten černočerný severský humor miluju a zde ho bylo požehnaně. Na scénu s mrtvou ovcí hned tak nezapomenu. Za ten smrad, který byl cítit až sem, přihodím půl hvězdičky. (16.08.2020)

Heligon, bubon a harmonika, tri hudobne nástroje, ktoré formou "bizarných" podmazov sprevádzali Hallu poča celého filmu. Zaujímavý a pekný scenaristicko-režiný počin. Film o svojskom "riešení" ekologických problémov v Islande, ktoré vďaka propagandy vlády, lebo "nikto nechce žiť v rašelinových chatrčiach" nenašiel pozitívnu odozvu u bežných občanov Islandu. Herečka podala veľmi dobrý výkon. Island je krásna krajina, bolo to vidieť aj vo filme. Dúfam, že tí čínania sa tam neusadili. (17.11.2019)

Islandský závan do stereotypní mainstreamové filmařiny, kterému se obdivuhodně daří skloubit potřeby klasických vypravěčských postupů a islandského národního folklóru, přičemž dokáže jednak strhnout zajímavým příběhem jednotlivce v boji proti větrným mlýnům, jednak oslovit přesahujícími myšlenkami z ranku Greenpeace. Možná, že kdybych byl více obeznámen s tamní kulturou, neměl bych k tomu filmu žádné výhrady, ale takhle mi už po chvíli začala vadit ta ohromně protlačovaná sebeuvědomělost, která možná znásobovala zvláštní mystickou auru v počínání hlavní postavy, ale její osudovost a morální připodobnění zároveň poněkud shazovala. Každopádně jsem zvědav, jestli mi takhle svěží a originálně pojatý koncept dá napodruhé více, nebo se jeho účinek naopak oslabí… (07.03.2019)

POZOR, SPOILERY. Umím si představit, že ten moment, kdy se hlavní hrdinka vymění se svou sestrou - dvojčetem, která místo ní odpyká její trest ve vězení, leckoho znechutí. Pche, tohle přece v životě není možné! Jak naivní! A žena navíc odjíždí adoptovat malou holčičku do cizí země zmítané lidskými i přírodními nepokoji. Boha jeho, vždyť přece není JISTÉ, že ji holčička přijme, nebo že si ji žena bude moci hned odvést, a nějaké úřední procedury a kdesi cosi, no nechme toho, hodně práce pro vzdušné zámky..  A přitom ve skrytu duše netoužíme po ničem jiném: Po magických okamžicích, kdy se plní naše sny. /// Kdo se toho může vzdát? Někdo, koho život naučil v nic nedoufat. Komu někdo příliš často říkal: Běž touhle cestou. Co si myslíš, že najdeš jinde? Nebuď naivní. Svět je zlý a nic na tebe nečeká. Kolem je jenom zmar a faleš.. A on jde. Nic jiného nezná. Až dojde na konec té cesty, která vůbec nebyla jeho. /// Vzpomenu si vždycky na ty žaludy, které v ohromujícím množství padají v "Antikristovi". Buší do střechy, kutálí se a hnijí: Tolik zbytečné energie vniveč! Chaos vládne! Neúčastni se toho! Pokud se ponoříš do té scény zmaru, unikne ti důležitý detail: Je to podmínka toho, aby maličká část z nich mohla zakořenit a vyrůst. /// To je důvod, proč si uchovávat naději, proč hledat, co je tvoje, proč si dovolit snít, když je to tak "nebezpečné" a "hloupé". Protože je to jediná možnost - jak ŽÍT. Je to síla, která tě udrží naživu v těžkých časech. Vzdát se naděje, to je marnění života. A stejný vzor předáš svým dětem: Život je tak těžký! Tvoje sny jsou směšné! /// A tak se žena brodí rozvodněnou řekou, s holčičkou v náručí, spolu s ostatníma lidma, kteří opouštějí autobus uvězněný uprostřed zatopené silnice, a ví, že to bude dobré. //// Omlouvám se za kostrbatost. Už jsem dlouho nepsala. Pro lepší zážitek ze čtení doporučuju komentář JitkaCardova. (10.02.2022)