Zrádci

Přestylované. Nesmyslné lokace jako kancly v kostele. Bez účelu jenom ny styl (borec ve žluté). Katastrofální zvuk, kdy některé dialogy nešly vůbec slyšet. Hudba monotóní stupidní novodobý hip hop, což tedy mělo asi sedět k hlavnému hrdinovi. Herecky to ušlo, scénář ok. Nicméně Poláci jsou úplně někde jinde viz Oslněni světlem, kde bylo snad vše lépe udělané a nejmarkantnější rozdíl byl ve zvuku a hudbě. (06.05.2020)

Zrádci aneb nomen omen sebe-hypovaných tvůrců, protože jedinou skutečnou zradu tu provedli právě oni na skvělém vstupním potenciálu seriálu. Neokoukané a uvěřitelně zahrané postavy s civilními dialogy? Proč jejich problémy a profily postupně neutopit v iracionálních zvratech a šablonovitých “odhaleních”. Expresivní styl? Tupě dotáhnout do nudné, lobotomizujícící šablony a na konci až bohapustého surrealismu na úrovni nedělních studiových pohádek. Parádní zásoba rapového soundtracku? Radši to celé zapatlat Ostrouchovského babynoisem. Vedlejší postavy s potenciálem vývoje? Odsunout stranou a v páté epizodě pro jistotu vystřídat za úplně nové, pro diváka naprosto nezajímavé, pro děj ale zásadní. Doporučuju zůstat u první, maximálně druhé epizody a zbytek si domyslet podle sebe. Šance asi 10:1 že to zvládnete líp než tvůrci sami. (30.03.2020)

Drogové prostředí, ale ne nudně? Inovativní až zvrácená kamera? Policejní zápletka s intrikami v oddělení i mimo něj? Ano, ano, ano. Člověk by až řekl, že po tolika zkušenostech s podobným prostředí, které dopadali více než špatně tu najednou máme menší seriál z tuzemského prostředí, který určitě víc, co dělá. I když se to mnoho lidem nelíbí. Přeci jen, naprosto přesvícená kamera je docela i bolest pro mě jako barvoslepého, a když vám hrdina zamlžuje funěním sklo od kamery jak je blízko, občas je na točení hlavy i mně. I přesto kamera je zcela aktivní až děsivě autentickým způsobem, a i když to spíše vypadá jako školácká chyba, tak zde to funguje naprosto skvěle. Scénář na začátku je skoro jako z mé osobní pohádky, kdy dochází na menší inovace a vzdělanost pro diváky v oblasti drog, menší filozofie kolem toho a docela zajímavá zápletka. Občas chcete dát do zubům některým protagonistům a některé pasáže, hlavně vietnamské drama je záživné jako průjmový výplach. Konec už se občas trochu táhne, ale samotné finále je děsivé, syrové a překvapující. Pokud se nebojíte inovací nebo experimentu, tak toto je něco, co by vás nemělo minout. Pokud někdo bude chtít nadávat, je to jeho právo, ale ať se vám to jednoduše nemusí líbit, tak jde minimálně o tvůrčí posun takového rázu, který za deset let poslední doby neprokázali žádné soukromé televize. (11.05.2020)

Díla Viktora Tauše stále výrazněji vystupují z běžné šedi České televize. Obzvlášť snaha o co nejzvláštnější lokace jde občas až do zbytečných extrémů (viz hned sekvence úvodních titulků). Ale hlavní jsou dobře napsané i zahrané hlavní postavy, které celý příběh bez problémů utáhly. Prolamování čtvrté stěny mě už dávno nezaskočí, postavy mluvící cizími jazyky s českými titulky spíš vítám (jakkoli zrovna tohle ČT při premiéře čtvrtého dílu dost zařízla) a prostocviky s kamerou patří k modernímu způsobu vyprávění. Celkově by to byly tak tři díly za čtyři hvězdičky a tři díly za tři, nakonec rozhodl poslední díl, který se potýkal s klasickým syndromem úbytku nosných postav. (31.03.2020)

"Do mojí špíny žádná čistota nevleze!" Hlavně to není další x-tý kriminální seriál, protože co se týče režie, tak jde u nás rozhodně o originální dílo, které člověka přilepí do křesla a nejradši by celou sérii zhlédnul za sebou. Tohle je cesta, jak diváka zaujmout, možná bych i trochu zkomplikoval příběh, ale celkově příjemné překvapení. Jen mě štvala ta ruční kamera, proti které nemám problém, ale nesmí jí být moc. Zde měla smysl hlavně v detailech. Každopádně povedená psychosonda do "kriminálníkovy" duše! "Dobří lidé ale občas dělají hrozné chyby!" (04.04.2020)