Stopy života

Případy z praxe dodal psychiatr Jan Cimický, takže v druhém plánu se líčí dění na psychiatrii, kde lékařku Ivany Andrlové z pilotní epizody doplnila v roli primářky – jak překvapivé na barrandovské obrazovce – Kateřina Brožová. Proti „jedničce“ má však „šestka“ tři výhody. Je technicky čistší včetně zvuku, takže divák slyší každé slovo (bohužel i písně zpívané opět Brožovou), Josef Abrhám si drží noblesu a jeho role sbormistrova přítele nese zajímavý motiv spoluviny, živené výčitkami i vnucené veřejným lynčem.Ovšem vypravěčsky je to zase bída s nouzí. Zřejmě ani za dveřmi nestál profesionál, který by naznačil, že nelze celý příběh nasadit do jednotvárné melodramatické polohy, kde se tklivost hřmotně povzbuzuje dramatickou hudbou. Že dialogy nejsou konverzační vata, od projevů na koncertě přes zdravice se sousedy po přípitky na sbor „úspěšný u nás i v Japonsku“, navíc v úředně strojeném jazyce z románových salonů. Že v roce 2014 nestačí snímat akci jako výstup ochotníků hledících do objektivu a že pohyb kamery prostorem, kde se nic neděje, postrádá smysl. Že tam, kde lékaři neznají profesní odstup a jsou rozervanější než pacienti, kde všechny postavy mají bez ustání zavlhlé chápavé oči a mluví tragicky jako v posledním tažení, se rodí telenovela. (07.07.2020)

Styl krimi seriálu je jeho značka, ale to nejdůležitější je krimi příběh a ten je zde jalový a uspávací. (31.08.2018)