October

Dlouho jsem nemohla přijít na chuť postavě, kterou hrál Varun Dhawan. Ani tomu, jak byla napsaná, ani tomu, jak ji hrál. Jako vzteklého autistu, který na všechno kašle, pořád si stěžuje a zbytečně hrotí konflikty. V nemocnici, u postele dívky v kómatu, se choval zakřiknutě, jakoby tam nepatřil a chtěl být někde jinde. Jindy zase projevoval až morbidní zvědavost o medicínské detaily. Ale koncem filmu mi to došlo: kluk, který se hledal, který nevěděl, co chce a možná žárlil na dívku, která to měla na rozdíl od něj v hlavě srovnané. A možná ji vskrytu obdivoval. _____ Když pak nastala tragédie, upnul se k ní až bláznivě, ale nejspíš tohle byla cesta, jak se dostal ze své uzavřenosti, jak si sám porozuměl a pak už se dokázal nasměrovat správně. ____ Tohle jsem nevymyslela já, četla jsem to na imdb, ale moc se mi to líbí, a myslím, že je to výstižná poznámka: „Tohle není milostný příběh, ale je to příběh o lásce.“ Dodala bych, že o lásce strašně smutné, ale i upřímné a čisté, protože nemá téměř žádnou naději, že se někdy stane „normálním“ vztahem. Ale o to tady nejde. Je to o citu, obětování se a o odměně, kterou za to člověk dostane – přestože ta odměna je jiná, než by byla v klasické romanci. (19.06.2018)

Jak to popsat a neprozradit konec filmu? Jak tu kdosi pode mnou popsal, o čem to vlastně bylo? O velké lásce? -Ne. O proměně nezodpovědného hrdiny v uvědomělou osobu? -Ne. Jakože ho vylijí z práce (či školy nebo kvalifikace, či co to vlastně v tom hotelu dělali) protože je to zdechlý problémový tlachal a on bez problémů sežene skvělý džob o kus dál? A pak jej vezmou do staré práce a on se vyšplhá po kariérním žebříku? V jakém světě to takhle chodí? Jestli to mělo být sci-fi, tak to měli dát do popisu, to by pak dávalo smysl. (16.12.2018)

Lámem si hlavu o čom bol tento film. Predpokladám, že mal vzbudiť silné emócie, ale prišiel mi prázdny, žiadna predohra pred tragédiou, ktorá by navodila nejakú atmosféru, dala divákovi príležitosť vcítiť sa do postáv, prežívať naplno s nimi ich osud a tragédiu. Atmosféra s klavírnou hudbou by mi skôr sedela k nejakému filmu z domova dôchodcov. Žiadne emócie burcujúce srdcia a mysle divákov. Film vyznieva skôr ako nejaké suché skonštatovanie "zomrie, zmierte sa stým". (13.06.2018)

Toľko nevýrazného pátosu vo filme som už veľmi dlho nevidel. Téma filmu bola síce zaujímavá, ale po dejovej stránke to bolo na môj vkus až príliš ponuré a v mnohých ohľadoch takmer lyrické. Ten nečakaný moment v úvodnej fáze bol zrejme jediný silnejší moment filmu, inak z toho Vyžarovala viacmenej taká fádna mdlosť, že aj samotný divák asi svojvoľne upadne do depresie. Škoda, že do toho nebolo zapojených aspoň viac emócií a nejaká výraznejšia zápletka, ktorá by to mdlé spracovanie aspoň trochu vyviedlo z tej inscenačnej kómy... (17.06.2018)

Pocitový film o protivném nemožném člověku, který svůj život nachází až tehdy, když ho ztrácí někdo, koho ani nepovažoval za sobě blízkého člověka. Podle sympatií by si život a zdraví zasloužila víc hlavní hrdinka. Možná právě proto to s naším hrdinou tolik otřese a svůj život přehodnotí. Rozhodně je to film na zamyšlení. Přinejmenším to ukazuje křehkost života a zdraví. (27.09.2019)