Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Réžia:

Oldřich Lipský

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrajú:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (viac)
(ďalšie profesie)

VOD (1)

Dej sci-fi komédie Zabil jsem Einsteina, pánové sa odohráva striedavo v Amerike niekedy na prelome 2. a 3. tisícročia a v Prahe v roku 1911. Je založený na myšlienke, či, a do akej miery, by predčasná smrť zakladateľa modernej fyziky Alberta Einsteina ovplyvnila život na našej planéte. Na rozdiel od väčšiny filmov tohto žánru, ktoré mieria do ďalekej budúcnosti, sa tu dej naopak vracia pomocou "stroja času" do minulosti. (STV)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (237)

MM_Ramone 

všetky recenzie používateľa

Oldřich Lipský obohatil československú filmovú produkciu o mnoho veľmi zaujímavých, zábavných a nadčasových snímkov. Stačí spomenúť tituly ako napríklad "Marečku, podejte mi pero!", "Čtyři vraždy stačí, drohoušku" či "Jáchyme, hoď ho do stroje". Občas síce trocha zakopol ako v prípade filmov "Nech žijú duchovia!" alebo "Srdečný pozdrav zo zemegule", ale i tak to bol výborný režisér. Sci-fi komédia "Zabil jsem Einsteina, pánové...", ktorú natočil v roku 1969, patrí medzi priemerné dielá jeho filmografie. *** ()

Frajer42 odpad!

všetky recenzie používateľa

Totálně otravný, nekonečně nudný a absolutně nevtipný blábol. Tohle Lipský posral na plné čáře. Katastrofální sračka, u které jsem dvakrát usnul. Nemám tušení, proč ten člověk vysazoval předepsané léky. Ta trapnost s těmi ženskými vousy mohla napadnout vyloženě jen totálního kokota. To byl opravdu vrchol nevkusu. Einstein mohla být neskutečně zajímavá postava. Netuším, zda měl Čepek přikázané ho zahrát takhle neskutečně nezajímavě. Opravdu odporný film, který měl být ve střižně rozstříhán a následně rituálně spálen. ()

Reklama

filmmovier 

všetky recenzie používateľa

Nápad rozhodně dobrý (jako celek, jednotlivé prvky jsou spíš hovadiny), herecké výkony samozřejmě fenomenální, vizuální stránka skvělá, několik více než slušných momentů a pár výtečných hlášek. Ale to zpracování je prostě absolutně průměrné. První půlhodinu jsem se sice bavil výborně, ale pak to začalo být jaksi zamotané, zmatené a hlavně docela nudné. Z tohoto námětu šlo určitě vytěžit mnohem víc a mnohem lépe, nejen vzhledem k tomu, kdo za ním stojí. Dohonil jsem rest. ale na rozdíl od mnoha jiných českých komedií a parodií ze stejné doby tuto už opravdu podruhé vidět nemusím. Zabil jsem Einsteina, pánové! totiž neobstojí ani jako parodie a jako seriózní sci-fi film samozřejmě už vůbec ne. Škoda. Naprostý průměr. 60%. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (menej) (viac)

sud 

všetky recenzie používateľa

Vousaté ženy, prsatí muži, raketa na prknech Národního divadla, hihňající se Einstein...tak to je tedy mazec! Jinak je to v podstatě xtá variace na téma cestování v čase, avšak, nutno říci, díky košatému a řádně ujetému scénáři, pestré výpravě, dokonalému hereckému obsazení a inteligentnímu humoru jde o jednu z těch nejpovedenějších variací. 75%. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (22)

  • Režisér Oldřich Lipský sa pri kontaktovaní hercov nestretol s veľkým ohlasom. Bol rok 1968 a tomuto svojráznemu námetu  len málokto veril. Petr Čepek, predstaviteľ Einsteina, dokonca svoju rolu najskôr odmietol. Prijal ju až po dohovorení kameramana Ivana Šlapetu, s ktorým boli dlhoroční priatelia. (Raccoon.city)
  • Jiří Sovák (David Moore) si v dobe natáčania užíval s Vladimírom Menšíkom slávu z úspechu dokončeného filmu Světáci (1969). Veľa pil a na natáčanie ho vozili rovno z vinární a zakaždým odinakiaľ. Režiséri v tej dobe vedeli, že obsadiť oboch do jedného projektu, by mohlo priniesť komplikácie. Vo filme sa tak objavuje iba Jiří Sovák. (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (viac)

Reklama

Reklama