Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (122)

Morien 

všetky recenzie používateľa

"Já strašně rád krájím. To je dneska jediná možnost, kdy si můžete zabrečet." Že je to idealistické (ideologické?), to by mi tolik nevadilo, ale že je to ukecané a nedotažené a příliš spoléhající na Miloška, to neodpustím. Ale říkám si, jestli bych si neměla dát Radovana Lukavského do oblíbených herců. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Zatímco snímek Ikarie XB-1 z následujícího roku je považován za nesmrtelnou klasiku, MUŽ tvoří dnes spíše pozapomenutou kuriozitu u krajnice filmových dějin. Z hlediska žánru science fiction si však svým významem s Ikarií v ničem nezadá. Je vlastně jediným českým filmem, který komplexně ukazuje život v daleké budoucnosti. Invence tvůrců a objem práce vložené do dekorací a triků jsou unikátní. Většinu dekorací vytvářel Jan Zázvorka, zkušený filmový architekt, který působil v českém filmu již od konce třicátých let. Dekorace jsou esencí uvažování o životním stylu v intencích estetiky bruselského Expa 1958. To, co designéři na Expu naznačovali, představil Zázvorka a jeho kolegové jako žitou skutečnost. Dopravní prostředky (nazývané škodaplány, tatralety apod.) odpovídají futuristickým prototypům padesátých let, obytný dům s proskleným tubusem výtahu vedoucím do podzemních prostor působí jako uskutečněný sen Ludwiga Miese van der Rohe. Návrhy kostýmů a další výtvarné rekvizity vytvořila Ester Krumbachová, šedá eminence filmové nové vlny šedesátých let, jež si tímto snímkem odbyla svou kinematografickou premiéru. Příbytky lidí budoucnosti jsou bohatě zdobené abstraktními plastikami a bruselskými vzory. Nikdo v tomto světě není sám – všichni jsou si blízko prostřednictvím všudypřítomných videoterminálů. Navzdory čerstvým vzpomínkám na bruselské Expo vytvořili filmoví architekti tak futuristický svět, že když publicista Ivan Soeldner navštívil natáčení, přiznal se, že raketa byla jediná z dekorací, kterou uměl nazvat. Pro běžného diváka mohl zobrazený svět představovat až estetický šok z budoucnosti. Černobílá komunální satira reprezentovaná prehistorickým čalouníkem, mužem z prvního století po sputniku, trochu zakrývá jemnější nuance scénáře. Zejména skutečnost, že v druhém plánu je kritickým dialogem se samotným vědecko-fantastickým žánrem. Literární představy o komunistické utopii byly v roce 1961 již natolik běžné, že se začalo dokonce hovořit o jejich konjunktuře. Muž z prvního století je tak velmi ranou parodií na tyto podoby zítřka. Vzpomeňme například scénu, kdy občan budoucnosti, hraný Lubomírem Lipským, krájí náruživě cibuli a svěřuje se Josefovi, že je to v této době vlastně už jediná možnost, kdy si může zabrečet. Tato kritika je spjata i s postavou chladného mimozemšťana Adama, na jehož planetě se obyvatelé "množí dělením – nebo násobením". Východiskem, a dost možná i nemilosrdným zrcadlem současného světa, se zdá být odpověď režiséra Oldřicha Lipského, který na adresu filmu poznamenal: "V mnoha utopických filmech je budoucí svět líčený přetechnizovaně a lidé v něm jako chodící kybernetické mozky. Adam je představitelem takto chápaného světa a my skrze něj polemizujeme s takovýmto názorem na budoucnost." Nemalou zásluhu na tom, že se snímek dodnes těší značné divácké pozornosti má také nepochybně famózní Miloš Kopecký v titulní roli, následovaný plejádou dalších, neméně zdatných herců. ()

Reklama

Segrestor 

všetky recenzie používateľa

Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Ó vy máte pas. Není to ten pověstný faux pas?“ Možná je to překvapivé, ale jde o velmi slušnou zábavu. Tato komediální satira je plná vtipných hlášek a krom nich staví na výtečném výkonu Miloše Kopeckého, který na sebe strhává veškerou pozornost. Samozřejmě, ideologicky film zasažený je, to bez debat, ale na druhou stranu si nemyslím, že až tak moc, resp. rušivě. Triky jsou trochu úsměvné, ale rozhodně ne směšné, své také udělali profesionálové jako Ester Krumbachová (kostýmy) či Zdeněk Liška (hudba). A přestože ke konci už filmu trochu docházel dech, povětšinu stopáže jsem se bavil, takže celkově ještě slabší 4*. „A vzhledem k tomu si myslím, že bych si zasloužil jaksi zvláštní postavení.“ – „Ovšem, můžete se postavit, kde chcete.“ ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Rozporuplné vyznění ohlasů komentátorů tohoto fóra překvapuje především svou relativní početností, a to u filmu, který zanedlouho oslaví své padesátiny. Atmosféra jednašedesátého roku, poznamenaná prvním vzletem člověka do vesmíru i poněkud voluntaristicky pouťovým optimismem programu chruščovovského XXII. sjezdu KSSS (1961), bezstarostně blouznícího o rychlém vybudování komunistické společnosti, se i zde nemůže neodrazit a je hlavním zdrojem nemalých rozpaků, které MUŽ vyvolává. Tenký led, po němž se MUŽ pohybuje, led současně krotké komunální satiry, nápadité sci-fi i jiskřivých hereckých výkonů, jimž vévodí špičková kreace Miloše Kopeckého, nese podle mého názoru i tak více kladů než slabých míst. Podobně jako obdobně koncipované veselohry a komedie KRÁL KRÁLŮ nebo AŽ PŘIJDE KOCOUR a několik dalších děl z této zlomové doby mezi schematismy svázanou tvorbou padesátých let a nástupem české (československé) filmové vlny let šedesátých nabízí jakoby přes dvojí zrcadlo pozoruhodný pohled do bezútěšné reality do krize se propadajícího režimu (v jiném úhlu ho podává televizní seriál ELIŠKA A JEJÍ ROD). Budoucí bezrozporná idyla budoucí komunistické společnosti tu nevadí stejně jako v rozverných NÁVŠTĚVNÍCÍCH z let osmdesátých. Uvědomíme-li si tyto nesnadné kontextové i tvůrčí souvislosti, pochopíme, že MUŽ nepochybně patří do špičky naší filmové tvorby hraného filmu, jak nepřímo naznačuje celá řada pozoruhodných jmen, zastoupená mezi jeho tvůrci. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (17)

  • Prvý takzvaný "čistokrvný" sci-fi film v Československu. (Raccoon.city)
  • Při natáčení pomáhala artistická rodina Berouskových. (kowalski)

Reklama

Reklama