Muž z prvního století

A co pilová guma? Krade se? Pořád se krade? – Ne, ta se tvaruje. Teď se vůbec víc tvaruje. – Ano, ano, dřív se víc… kradla. – Ano. Vtipná to satira, není-liž pravda. Takhle by to vypadalo, kdybyste ten socializmus budovali pořádně, soudruzi. Škoda, že se v týhle budovatelský sci-fi o utopistický společnosti celou dobu v různých variacích opakuje ta samá situace pořád dokola. Spoustu lidí z prvního století to asi začne nudit. Kopecký naštěstí chrlí jednu hlášku za druhou jak o život. Všecko ZADARMO, tedy tím, tím jste si mě KOUPILI. Zůstanu u vás, jsem váš. (27.12.2013)

Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa. (24.07.2023)

Celkem příjemně mě tento film pobavil. Je to utopistická vize o budoucnosti bez překážek pro všechny. Kde už ani nerozhoduje kapitalismus, či socialismus. Samozřejmě, že díky místu vzniku, musel zvítězit socialismus, ale vzhledem k tomu, že ti lidé museli urazit obrovskou vzdálenost při změně myšlení, je jedno, jestli jde o to, či ono. Tento utopistický ráj je konfrontován se součastností, když se do roku 508 po sputniku (to je přibližně polovina 25. století) omylem dostane muž ze současného socialistického státu. A naplno se projevují myšlení i jednání člověka postiženého daným systémem a "konzumem". Pracuje se jen z nutnosti a z důvodu, aby člověk obdržel peníze, které může směnit za věci. Když se něco nabízí zdarma, neptáme se a bereme všechno. Hlavní roli člověka z prvního století fantasitcky ztvárnil Miloš Kopecký. Člověka, který si rád užívá zájmu a výhod, ale v tom mu nikdo nerozumí. Nakonec utíá pryč, protože je sám se svýma vlastnostma spokojen a nikdo mu nemůže závidět. "však si ty svoje možnosti můžou nechat, když je má každý." Výborná satira na stav socialistické společnosti, kde se hlavně kradlo. Kdo nekradl, ani nijak jinak neochcával všechno, byl blbec. Pobavil mě ještě Otomar Krejča v roli akademika, který nechtěně a sladce zlehčoval všechny touhy a přání Muže z prvního století. a Lubomír Lipský v roli montéra, který Muži z prvního století plní všechna vrtošivá přání. Příjemně satirická komedie. (14.12.2009)

První polovina byla podle mě dost dobrá a zajímavá. Měla vtipné momenty, bavilo mě zjišťovat, jak vypadá život v budoucnosti a docela mě to i bavilo. A pak přišla druhá polovina, která mě nudila, vtipné chvíle tam pořád byly, ale začaly se objevovat i ty trapné a jelikož se ten film dost pomalu posouval, poněkud mě to nudilo. Navíc svoji myšlenku ten film říká strašně doslovně. Ale jinak se mi to docela líbilo a být druhá polovina záživnější, dost příjemně by se na to koukalo. Asi bych i rád viděl něco podobného jako čisté drama (což už jsem asi i viděl). 3* (02.05.2020)

Podle informací v zajímavostech se jedná o první původní český sci-fi film (zřejmě nepočítaje Krakatit nebo Vynález zkázy coby adaptace starších literárních předloh) a jeho největší hodnota z dnešního pohledu je nejspíš právě ta historická. Oldřich Lipský se svým tvůrčím týmem načrtl to, co o dva roky později předvedl do dokonalosti Jindřich Polák v Ikarii XB-1. Atraktivní vizuální triky v podobě nadčasových strojů umožňující něco jako videohovory nebo antigravitační pohyb muže v budoucnosti tu jsou, stejně jako elektronická muzika světového průkopníka-skladatele Zdeňka Lišky. Je tu ale bohužel dost naivních "typických českých" vtípků z pera Macourka a Lipského, které si tu dle mého názoru mohli odpustit, jako například záhadně sypající se knedlíky z pokaženého stroje nebo využití mluveného robota na odříkání jazykolamů (Popocapetetl). Vlastně již samotný naivní příběh, kde jakýsi čalouník neopatrně stiskne tlačítko a stane se nedobrovolně astronautem je nejspíš dalším důvodem, proč narozdíl od tří výše zmíněných (mezinárodně známých) snímků představuje Muž z prvního století spíše zapomenutou kuriozitku. Valná účast Kopeckého, Menšíka a Hlinomaze v každému druhém nebo třetím titulu své doby mě až na výjimky nepřekvapuje. Mou pozornost zde z hereckého obsazení upoutává všeuměl Otomar Krejča, tentokrát nezvykle v sci-fi žánru. 60% (03.12.2017)