Ztraceni ve vesmíru

Ano je to vcelku poutavé rodinné scifi, to se musí nechat, ale je to seriál, který by se dal označit jako naprostá esence tří pojmů: "lazy writing", "deus ex machina" a "klišé". Po pravdě řečeno, každý následující díl mě sral prostě čím dál víc a to z toho důvodu, že příběhové schéma každého dílu je naprosto totožné: vyskytne se brutální problém - hodně dlouho se vymýšlí řešení, které je tak nějak na hraně toho co by mohlo vyjít - vše vypadá perfektně plán funguje - plán nečekaně zkolabuje na naprosto náhodné situaci - vše je v prdeli my tu zemřeme - v posledních 5 minutách každého dílu přijde deus ex machina a z rukávu se vytáhne druhé naprosto nečekané řešení a vše je zachráněno. Přesně to samé úplně každý díl, ta předvídatelnost je vyloženě nasírací. Do toho ještě Dr.Smith, vůbec nechápu co na té postavě všichni vidí. Chápu ta postava je napsaná schválně chaoticky, ale ty intriky jí prostě nežeru. Je vykreslená jako postava co vymyslí nějaký master plán, který je postaven na takovém množství "možná", že to prostě nemohlo vyjít a navíc se tváří jako největší drsňák. Její motivy jsou mi taky naprosto nečitelné. A ať mě prosím někdo přesvědčí, že ji Parker Posey nepřehrává až na půdu. Celá rodina Robinsonových je taky vykreslena jako skupina nadlidí, když se řeší nějaký plán tak to řeší jenom oni a hlavně se klade důraz na práci tří sourozenců ačkoli je v okolí řada určitě kvalifikovanějších osob. Je mi to docela líto, protože celý ten příběh je docela poutavý a zpracování na slušné úrovni, ale scenáristická práce je na úrovni žáka základní školy, což z toho seriálu dělá záležitost na hraně koukatelnosti. I když tomu dávám jenom dvě hvězdy, tak je možné, že pár dílů z druhé série asi ještě zkouknu (kvůli celkovému příběhu), i když to bude spíše ze setrvačnosti. Jinak nemá smysl asi více hodnotit, zbytek docela dobře zhodnotil DaViD´82 a SonGokussj. (11.09.2019)

Don West (Ignacio Serricchio), zde má velmi těžký úkol udržet příšerné herectví a otravnost ostatních postav na svých bedrech. Bez něj a snad Penny bych to asi nevydržel sledovat. Všichni tu hrozně přehrávají a každý zde mluví a kouká do dáli jako nějaký filosof. Do toho to všichni říkají tím úplně stejným stylem. Slovo Robinson jsem tu slyšel snad milionkrát (Hlavně když si Robinsonovi mezi sebou řekli vícekrát celým jménem než jen křestním) a už mi to drásalo nervy. Rodina zde celkové funguje poměrně špatně a nerealisticky. Smithová, která měla potenciál se stát postavou, do které se nejlépe vcítím, tu je příšerně otravná a přehrává tak, že ji to nemůže nikdo věřit. Je tu brána za geniální a já umíral při každém jejím nápadu a při tom, jak ji to vyjde. Maureen taky příšerně zahraná a ještě k tomu je její postava taky k nevydržení. Scénář je něco tragického. Hustota zvratů a jejich klišovitost je na absolutním maximu. Když jsme v té nejlepší chvíli tak se něco posere. Naopak když jde do tuhého, tak jsou zachránění. Jasný, je to tak v každém seriálu, ale tady se prostě nestane, že by se to stalo jinak. Uměle a nefunkčně se to tím snaží zdramatizovat, ale akorát oddalují to co mě reálně zajímá. Ve 3. sérii se dost věcí značně zlepšilo. Planety, charaktery i zvraty. Celkový audiovizuál, ale hlavně vizuál je prostě vrchol v seriálové tvorbě. Celková záhada ohledně robotů mě také dost brala a objevilo se zde pár super momentů. Nějaké kladné emoce jsem přitom také pocítil. Konec dost velký bordel. 55% (21.04.2022)

Zábavná rodinná sci-fi, která se možná někdy až moc drží těch témět rodiny a přátelství, ale na druhou stranu právě tohle se musí od Ztracených ve vesmíru čekat. Třetí série sice možná byla až moc natahovaná a ten příběh kolem rodiny Robinsonových mi přišel vyčerpaný, do cíle jsme ale došli se ctí. Takže rodino Robinsonových (včetně robotů, slepic, posbíraných přátel nebo znovuobjevených dávno zemřelých), díky za těch 28 dílů, byla to rodinná jízda se vším všudy! (22.12.2021)

Dobře strukturovaný a svižný seriál. Exteriéry a interiéry umějí šikovně zamaskovat šetření v rozpočtu, aby pak byly peníze na slušné vizuální efekty. Dobře se tu pracuje s postavami. Posádka původního seriálu ze 60. let je na dnešní standardy příliš bílá a mužská, takže z jedné dcery je černoška a z Dr. Smithe je žena, ale zejména doktorka Smithová je díky svému zasazení do role "padoucha" možná nakonec tou nejzajímavější postavou. Stejně jako v Hrách o trůny i tady děti vyrostou se seriálem, ale scénáristi na to mysleli a mezi jednotlivými sériemi si vymysleli příslušné časové skoky, aby nebylo divné, o kolik jsou děti najednou větší. 🙂 Každopádně z Maxwella Jenkinse (malý Will) může být v budoucnu velmi dobrý herec - pláč je v hereckých kruzích celkem náročná disciplína, kterou Max zjevně zvládá už v dětských letech. (11.08.2023)

Milé a potěšující, prostě sci-fi v duchu těch nejlepších tradic a literárních sci-fi děl z první poloviny 20. století. Jasně, spousta bizarních nelogičností může někomu pokazit dojem, ale osobně mám raději tyhle sci-fi, co si nehrají na žádná vyšší poselství. (Tím nezpochybňuji, že třeba 2001: Vesmírná odyssea je jiná liga). Líbily se mi i vesměs neokoukané tváře (Molly Parker, Parker Posey, Mina Sundwall... sakra, píšu tady samé ženské, no dobře, tak tedy ještě Robot :-) ). Prostě rodinná zábava s úžasnými exteriéry, ať už šlo o jakoukoliv planetu. (26.04.2022)