Jak jsem vyhrál válku

Hodnotenia bez hviezdičiek sú už zakázané, tak nahodím 1*, hoci som film nedopozerala - vydržala som 36 minút. Príbeh sa už po desiatich minútach začal zvrhávať na totálny chaos s príšerne "naroubovaným" humorom - ten fungoval len vytrhnutý z kontextu a v sarkastickej podobe - tým chcem povedať, že britký britský slovný humor bol osviežujúci, ale absolútne do scén nezapadal ani do súvislostí. Po tých desiatich minútach som sa začala strácať a topiť v nezmysloch. Neviem, čo chcel kto týmto filmom povedať, možno mi chýba tá správna bunka - keby to bol obraz, nazvala by som ho mazanicou a ďalej mu nevenovala pozornosť. Je to škoda, lebo niektoré motívy aj postavy mali veľký komediálny potenciál, ktorý však existoval len ako svetlice - v krátkych zábleskoch. Je zaujímavé, že knihu som si vypočula v podobe audia a vynikajúco som sa zabavila! (26.04.2006)

Takhle nějak to dopadá, když si režisér přečte knihu, kterou nepochopí a přesto se pokusí o její převedení na plátno. Vše je hrozně chaotické. Skáče se z konce na začátek a ze začátku na konec. Scénky, které jsem považoval v knize za nejlepší jsou úplně vynechány. Film zachycuje v plném rozsahu pouze jedinou kapitolu. Herci jsou docela špatní a vtípků je velmi málo. Zkrátka kniha se dala adaptovat tak 10 x lépe. Tohle se nepovedlo. Slabé 2*. (02.03.2013)

Knihu jsem četl a náramně jsem se u ní bavil. Také proto jsem šel do tohoto filmu, avšak nevím co si o něm mám myslet. Z knihy toho zde moc není, což je podle mě škoda, protože by to mohlo dopadnout o poznání lépe. Takhle je to akorát něco co mi vzdáleně připomínalo Monty Pythony, nebo spíš jejich slabý odvar. Ale na obhajobu filmu musím podotknout, že jsem párkrát zasmál, takže svým způsobem to účel splnilo. (29.08.2009)

Skvostná válečná satira. Knihu jsem nečetl a film předčil má očekávání. Absurdita války je ve filmu dostatečně zdůrazněna, film je dost vtipný, ale i smutný, veselé scény se střídají s vážnými. Precizní scénář, flashbackové scény, výtečná režie (Richard Lester). Příjemně mne překvapil perfektní herecký výkon Michaela Crawforda, jeho Goodbody má optimismu na rozdávání i v těch nejvypjatějších situacích a přitom nepůsobí směšně, ale i ostatní herci za ním moc nezaostávají. Není to ten typ komedie u které se smějete od začátku do konce, a spousta scén je směšných právě diky jejich absurditě. Snímek je velmi originální, především v návratu zabitých vojáků v různých barvách. Celé vyznění filmu je výrazně protiválečné a pro mě je "Jak jsem vyhrál válku" ještě lepší než žánrově podobná Nicholsova "Hlava 22", o nepovedeném Altmanově "MASHi" nemluvě. (24.05.2009)

Fůů, dost se divím, že se neučíme jméno hrdinného poručíka britské armády Ernesta Goodbodyho v hodinách dějepisu a beru to jako další velké selhání našeho školského systému, protože většího znalce vojenské taktiky, aby svět pohledal. Jeho cílevědomost neznala mezí, jeho odvaha hranic, všechny rozkazy vykonával s plnou vervou a úsměvem na rtech, culil se, když drhnul podlahu, pískal si, když sbíral odpadky a nahlas si zpíval při čištění latrín, to vše pod pohrůžkou vražení násady od koštěte kamsi, když se nepřestane tvářit tak blaženě. Tento chrabrý muž dobyl horu Šišák, se svou četou neohrožených Mušketýrů se dostal až do Tunisu, triumfoval na Montepicu, sám se na člunu vydal koupit most přes řeku Rýn za padesát liber v hotovosti a jedenadvacet tisíc dvěstě na dobírku ve splátkách na čtyři roky. Přestože byl postupně zajat namátkou Araby, Poláky, Italy, vlastními Brity a nakonec i Němci, tak neztratil nic ze své pověstné chrabrosti a morální zásadovosti, to i přes to, že se mu vojáci z vlastní čety za zády bratříčkovali s povolnýma Němkama a chlastali první ligu. Já mu tedy za tyto služby v boji za krále a vlast pomyslně uděluji nejvyšší možné vojenské vyznamení, zaslouží si ho jako nikdo jiný. (12.10.2014)