Jak jsem vyhrál válku

.. natočeno podle naprosto skvělého románu .. Patrick Ryan : _ Jak jsem vyhrál válku _ ... snad nejlepší knižní válečná satira, která kdy spatřila světlo světa ... (samozřejmě spolu s naším Švejkem) ... ... ... u knihy jsem se řezal smíchy od začátku až do konce .. ale tady uznávám, že přenést toto dílo na plátno byl úkol téměř nesplnitelný .. přesto to má občas místa genialitě knižní velmi podobná ... (27.11.2010)

Nehumorná burleska o válce. 1) "Jak jsem vyhrál válku" od Patricka Ryana je jedna z nejlepších a nejvtipnějších knížek (nejen o válce), jakou jsem kdy četl. Suchý anglický humor, který funguje nejen v prvním plánu, zde došel svého naplnění._____ 2) Léta jsem netušil, že tato nezfilmovatelná knížka má svou filmovou podobu...a to, světe div se, dokonce s menší rolí pro Johna Lennona! Od okamžiku, kdy jsem film dostal do ruky, resp. do počítače, jsem se chvěl jako ratlík v předtuše silných filmových zážitků. No to jsem si dal._____ 3) Film především není o stejné válce. Ano, Němci jsou Němci, Angličani tam vystupují taky, ale celé vyznění je spíš pokusem o aktualizovanou politickou satiru. Osoby, scény i některé citáty jsou z knížky přeneseny někam do terry incognity a je na divákovi, aby poznal, kde jsou leones či dracones. Já jsem na to nepřišel._____ 4) Pohledný čitelný duchaplný Ryanův humor se metamorfoval v nepřehledný blábol připomínající silvestrovské vysílání BBC. Některým vtipům jsem prostě nerozuměl. Dalším jsem sice porozuměl, ale nepochopil jsem je. A těch několik málo, kterým bych se i zasmál, zahynulo na úbytě pod agresivní lavinou prvních dvou skupin._____ 5) Protože nejsem profesionální filmový kritik, ani se nijak nezabývám filmovou tvorbou, experimentální a vskutku neobvyklé filmařské počiny (např. barevné postavy zemřelých vracejících se do děje) mě nijak neoslovily. Velké zklamání. (05.03.2009)

Goodbody byl pro mě vždy tím nejdůležitějším a nejstatečnějším spojeneckým vojákem a knihu "Jak jsem vyhrál válku" jsem si naprosto zamiloval. Nikdy by mě nebylo napadlo, že v ní nejde jen o čistý humor, i když třeba taková scéna s dobytím mostu u Remaggenu až tak humorná není. Každopádně, tento filmový přepis je někde úplně jinde a podobá se nejspíše "Beetles-filmům". Film nějak zapůsobí stoprocentně, u mě by se výsledný dojem dal popsat nejlépe asi slovem rozpačitost a za navození takového pocitu budu vždy velmi, velmi vděčný! V každém případě asi nejdokonalejší použití brechtovských zcizovacích momentů, co jsem kdy viděl. (16.05.2005)

Takhle nějak to dopadá, když si režisér přečte knihu, kterou nepochopí a přesto se pokusí o její převedení na plátno. Vše je hrozně chaotické. Skáče se z konce na začátek a ze začátku na konec. Scénky, které jsem považoval v knize za nejlepší jsou úplně vynechány. Film zachycuje v plném rozsahu pouze jedinou kapitolu. Herci jsou docela špatní a vtípků je velmi málo. Zkrátka kniha se dala adaptovat tak 10 x lépe. Tohle se nepovedlo. Slabé 2*. (02.03.2013)

Tak co nám píše odborná literatura o Castello Montepico 1892: Velkolepé...rozplýval se major Arkdust....Ta výmluvnost...ta lahoda...Je stříbřitě suché a přece plnoštíhlé..Královské víno!..Skvělé ....vrkal kapitán Tablet...Jaká jemnost!....Opravdovské víno!...Ten oheň...Ta vůně..To víno přímo zpívá...Poslali pět soudků na základnu do plukovního skladiště a Montepico´92 pak sloužilo za slavnostní nápoj při každém důstojnickém shledání.Dokud nedošlo,pravidelní účastníci tvrdili,že medicínské účinky takového mušketýrského večírku se daly srovnat jenom s výplachem střev. (Patrick Ryan-Jak jsem vyhrál válku) Mimochodem , tak jak je kniha geniální,tak je film propadák.Okamžitě po jeho shlédnutí jsem se intenzivně snažil na něj zapomenout.No hrál tam J.Lennon,hrál no.Bóže,to je toho....(Dodatek: 26.1.2012 ubírám jednu hvězdičku.Dvě jsou fakt moc.) (03.01.2012)