Dole hlavou

C'era una volta la rivoluzione - tento italský alternativní název "zcela" vystihuje film, který je na jedničku podařenou míšeninou Tenkrát na Západě a filmu Hodný, zlý a ošklivý. Skutečně nechápu, pročpak se netěší větší popularitě, jíž by si rozhodně zasloužil. Příběhem i prostředím zcela jasný italowestern - Mexiko občanské války, motorka, "tank" a spousty mrtvých, kam se podíváš. Coburn se Steigerem jsou výborná dvojka - herecky samozřejmě zcela vybočující ze "spaghetti-podmínek". Flashbacky se zajímavě mísí s osobitým humorem a Morricone všemu dodává tu správnou šťávu (hlavní téma něco jako "šou -šou".) (07.08.2005)

Herecké obsazení dvou hlavních hrdinů tedy Irského intelektuálsky zaměřeného revolucionáře a zdatného pyrotechnika Johna Malloryho alias "Britta" se Sedmi statečných v podání Jamese Coburna a pak sedlácky a všemi mastmi prohnaného desperáta Juana Mirandy v podání Roda Steigera si myslím že se v tomto filmu nadmíru osvědčilo. Jejich neuvěřitelně vtipné dialogy, neustálé chlapácké láteření a soupeření mezi sebou, nevynechaje i několik posměšných výrazů na adresu toho druhého bylo také velice dobré. Dalo by se říct, že se mezi nimi od začátku až do konce rozvíjelo takové víc než podivné nesourodé přátelství. Jinak co se týče filmu a Leonova scénáře jako takové ho, tak to byl jeho poslední slavný film pod filmovým přívlastkem-označením spaghetti western, asi nejslabší co kdy udělal, ale přesto se nato dalo koukat. Škoda jen toho rádoby vtipného dabingu z ČT. Čech mi tam prostě neseděl, mohli zvolit někoho jiného. Kdo slyšel jeho originál hlas podobně jako Steigerův, tak mi dá za pravdu že je to úplně o něčem jiném. Tuny dialogů zde zase nebyli. V tomto filmu, Leone doháněl nejen své herce, ale i jednotlivé scény až do extrému. Co se týče brutality, cynismu a určitých charekteristyckých rysů spaghetti westernu tak právě zde všechno co se nepodařilo nebo nevešlo do jeho předchozích filmů dohání až zde a to tak že se filmový divák nestačí divit. Kulomety zde drnčí jako zvonky, všude hromady mrtvol, mexičtí vojáci jsou tu jako novodobé gestapo, poprav nebo vyhazování stovky lidí a techniky do vzduchu jako na běžícím páse. Scéna na kopci kdy Coburn a Steiger pálili ze svých těžkých kulometů, na těžkou nepřátelskou techniku, nebo posléze vyhození mostu do vzduchu, byli jedni z nejakčnějších scén westernu jako takové ho. Dobrá scéna byla i ta kdy osvobození vězni náhle prohlašují Juana hrdinou revoluce i když trochu nechtěně. Hudební vložka mistra Morriconeho, se sice nedala srovnat z jeho dřívějšími úspěšnými filmy, takové to popěvovaní šom, šom mi lezlo po chvilce pěkně na nervy ale ještě v rámci všech možností filmu ušlo. Některé pasáže v určitých scénách a záběry jakbysmet, a to i co se týče hudby ale jakoby z oka vypadli jeho NEJ snímku Tenkrát na západě či dolarové trilogii. Zde se režisér i jeho dvorní skladatel nechali určitě inspirovat, inu ono je také těžké něco podobného, a nebo alespoň něčemu takovému se vůbec na kloub přiblížit. To se podaří jednou za život, jak se říká. Kvalitní podívaná i přes tu děsivě dlouhou avšak u něj obvyklou stopáž, která však nezklame a rozhodně potěší nejenom milovníka pozdního westernu. Takže Viva revoluce ! A Viva Leone and Morricone ! Za 5 jednoznačně*. (19.02.2007)

Už od začátku je výrazný politický aspekt celého snímku, který je ještě umocněný Leoneho dokonalou režií (skupinka snobů plísní postavu bandity Roda Steigera a Leone snímá jenom jejich ústa, která žvýkají jídlo a zároveň mluví). Ostatně ta je bez pochyb asi nejsilnějším důvodem k tomu, proč je A FISTFUL OF DYNAMITE must-see položkou. Leone ho náládaval salvou originálních režijních nápadů, zmiňovaný úvod je jenom zlomek. A ještě James Coburn! Ten je totiž úplně dokonalý. A pak ještě ta druhá flashbacková/dějová linie, která ze začátku působí jako nesmysl, aby postupně vygradovalo a myšlenkově dokonale provázala celé dílo. (08.10.2010)

Melancholicky snový, násilný a vysoce explozivní obraz mexické revoluce s dvojicí sympatických bastardů, zároveň nečekaná bromance pomalu na úrovni Butche a Kida. Leoneho rukopis je jasný, je to další hodně cool, výrazná a přesahová westernová podívaná, jedinečný úkaz svojí doby. Tierra y libertad¡ (01.08.2023)

Ještě žádný jiný film Sergia Leoneho ve mně nezanechal takových pocitů a myšlenek . Je to těžce stravitelné a zajímavě podané . Do půlky klasický spaghetti western a od druhé drama o lidskosti , nesplněných snech a životních prohrách . Leone podává všechny scény s velkou precizností a se smyslem pro detail který je pro něj typický . Velkou zásluhu na tom mají skvělí herci především James Coburn u něhož stačí pohled a smete vás . Jediné co lze vytknout je příliš dlouhá stopáž filmu ale je tam takových emocionálních scén že mu to v klidu odpustím . (19.09.2006)