Los que aman, odian
In Love and In Hate
Réžia:
Alejandro MaciScenár:
Alejandro MaciKamera:
Julián ApezteguiaHrajú:
Guillermo Francella, Luisana Lopilato, Juan Minujín, Mario Alarcón, Carlos Portaluppi, Marilu Marini, Gonzalo Urtizberéa, Justina Bustos (viac)Obsahy(1)
Děj se odehrává v Argentině 40. let minulého století v osaměle stojícím hotelu na pláži. Homeopat Enrique Hubermann odjíždí do hotelu, aby zapomněl na Mary, mladou a svůdnou ženu, která ráda manipuluje s lidmi a jejímuž kouzlu sám podlehl. Hříčkou osudu se Mary v hotelu ubytuje také. Dny líně plynou, až se jednoho odpoledne rozpoutá písečná bouře a hosté hotelu zůstanou naprosto izolováni od okolního světa. Náhle je jeden z hostů pohřešován a druhý za nejasných okolností umírá. Stylisticky přesná evokace 40. let. Film je natočený na motivy stejnojmenného románu Adolfa Bioy Casarese a Silviny Ocampo. (Cine Argentino)
(viac)Recenzie (3)
V první části mě fascinovalo, jak si tam Mary dělá s chlapama co chce. Jasně, my muži, jako slabší pohlaví nemáme obrany, leč já drazí kluci najednu obranu přišel a podělím si se s Váma, takovej já jsem dobrák. Když se ti do života namotá podobná číča jako tady Mary a ty samozřejmě nezklameš a podlehneš, neva nic se neděje, najdi si ještě jednu takovou a co nejdřív jí podlehni, pak už je to takový inferno, že ti to je ve finále všechno u prdele, protože tam je to femme proti femme a ty se dostáváš mimo šachovnici. No a zpátky k filmu, druhá část je tak trošku krimi, ale fakt jen tak trošku. Příběh je totiž vyprávěn tak, že je to uplně jedno jak to dopadne, protože k postavám jsem necítil žádné empatie, jen tam existovali a chovali se jako kreteni, to je celý, ale hotýlek u moře pěknej, to uznávám. ()
Tak jsem se chtěl podívat po Morelově vynálezu na nějakou další adaptaci Casarese, ačkoliv vím, že jde o komplikovaného autora, jehož literární styl je vše možné, jen ne čtivý, a že často tak nějak zapomíná na pointy příběhů (což je nejvíce vidět u jeho povídek, vydaných i u nás). No a zde to samé. Kniha mohla snad i být docela dramatickým spletencem osudů tří mužů (vlastně dvou mužů a jednoho kluka), kterým krásná, svůdná, ale jinak povrchní a přelétavá kráska zničila život, to vše v hotýlku v dunách na pobřeží, kde často řádí písečné bouře, a docela bych i věřil, že rovněž kniha je bez pointy. Dostat to do ruky řekněme Tim Burton nebo Juraj Herz v 70., 80. letech, mohl z toho být i docela slušný film s jemňounkou mysteriozní atmosférou. Ale tohle je natočeno tak unyle, bez zájmu o postavy, že ani já jako divák o ně zájem nemám, kameraman také z daného místa nějakou atmosféru moc nevykouzlil, a že po dvou třetinách filmu dojde k jistému zlomu ve vyprávění, kdy přijede i policie vedená tlustým detektivem vyšetřovat? Pozdě, holenci. Se vším se dalo vyhrát daleko víc - s homeopatií, jejími překlady (kdy je vlastně stíhala?), dunami kolem hotelu, vlakem, osudovostí... Ale vše marno. ()