Leto

Nie je tých filmov s LGBTI tematikou už predsa len nejak veľa? Nuž čo, asi je teraz taká doba... Občas už mi to ide na nervy a miestami mám pocit, že táto téma už pomaly nemá čo ponúknuť, ale potom príde film ako práve "La belle saison" a vtedy mám pocit, že potenciál tejto "klišovitej" témy ešte zďaleka nie je vyčerpaný. Spočiatku som sa obával, že to bude len ďalšia typická lesbická fádnosť o dvoch dievčinách, ktoré zlákala túžba po vzájomnom vzplanutí (a veruže prvá tretina/polka tomu dosť nasvedčovala), ale po tom ako sa dej zlomil a zo slobodomyseľného Paríža sa celá lesbická Láska presunula na vidiek, film nabral na obrátkach a napokon bol pre mňa veľmi milým prekvapením. Krásne v tom vynikol celý kontrast liberalizmus vs. konzervativizmus, mesto vs. dedina, a taktiež silná dilema, ktorá neustále prenasledovala Delphine. Fakt dobré! (škoda že ten začiatok bol taký slabší, resp. šablónovitý). (25.06.2016)

Tohle na mě zanechalo dobrý dojem. Celé je to stylizované do mnoha lidmi nechápaného světa feministek v Paříži, spoustu cigaretového kouře (sakra, já měl celé ty dvě hodiny chuť na cigaretu!) písní a protestů. Po téhle části jsem pochopil, že sedím v sále plném lesbických feministek prahnoucích po poplácání po zádech a ujištění, že je jejich ideologie správná (je!) od režisérky skrze film. Jestli by mi to nedošlo, asi bych se do jejich role a do filmu samotného tolik nevcítil. Když se celý děj přesune na vesnici, můžeme často spozorovat až přehnané hraní na city, které ale cílová skupina právě očekává, takže nic špatného. Část odehrávající se na vesnici je hodně emočně silná a vypjatá, čemuž nasadí pomyslnou třešničku konec na vlakovém nádraží, který je skvěle spracovaný a uvěřitelný. Za mě hodně dobré. (01.04.2016)

Pomalu celou první půlhodinu jsem si myslela, že film ani nedokoukám, jak brutálně mě babské revoltování a plkání nudilo. Pak se daly holky ale dohromady, odjely na farmu a celé se to rozjelo tak, že jsem pomalu ani nedýchala. Atmosférou mi film nejvíce připomínal Kyss mig, v závěru filmu se mi svíral hrudník, jako by ho někdo stáhnul kazajkou. Cécile De France mě v lesbických rolích snad nikdy neomrzí, poznat takovou v reálu, vlak si ujet rozhodně nenechám. (07.07.2016)

Možná to jde i poznat z toho, jaké filmy tady hodnotím, že prostě mám rád romantické filmy. Komedie, smutné, všechny. Poslední dva měsíce jsem se na ně nedokázal moc dívat, nešlo to, nebylo by mi moc dobře. Je to zvláštní příběh, zamotaný do dané doby a ženských práv. Líbilo se mi to, pomohlo mi to, i když to neskončilo dobře. Jak to dopadne u nás, teď nevím. Delphine si na konci přála vrátit v čase… a mít odvahu, kterou tehdy postrádala. A to už není možné. Co bych udělal já, kdybych se mohl vrátit v čase, udělal bych v tom klíčovém okamžiku něco jinak, když vím, jak to celé dopadlo? Šel bych zase do toho? Rozhodně! Nikdy, nikdy bych to, co jsme prožili, za nic nevyměnil. Stálo mi to za to. I teď když jsem … (dosaďte si cokoliv). Dalphine dále říká, že můžeme jít jen vpřed, a to je to, o co se teď snaží. Paradoxně jsem ve stejný den slyšel poslední díl podcastu Kudy běží zajíc a Ondřej Novotný tam jen tak mezi řečí říká k Podryho pracovní změně strašné moudro. Cesta zpátky v životě by vůbec neměla být, měla by být jen dopředu a jestli po cestě dopředu budeš dělat i to, co jsi dělal před tím, není to cesta zpět, ale nějaká evoluce toho, co jsi dělat předtím. Ten člověk to má srovnané v hlavě jako málokdo. (anonymní ČSFD sebeterapie volume 9) (17.06.2023)

Prvá časť v Paríži ma značne iritovala. Pokiaľ sa feministky potrebujú prejavovať hádzaním predmetov na profesorov namiesto diskusie, ani sa vám s nimi nechce sympatizovať. Film sa našťastie po nadviazaní fyzického kontaktu medzi holkami rozbehne a nemôžem povedať, že by mi pripadal málo uveriteľný, alebo nedostatočne psychologicky prepracovaný. Proti medzinožným bobrom nič nemám, ale tie podpazušné, autenticita neautenticita doby, vidieť nechcem. Téma mimo mňa, ale film fajn. 70%. (10.12.2016)