Marguerite

Mohl to být dobrý film, ale nebyl. Jednak to bylo hrozně zdlouhavé a jednak to nebylo ani vtipné, ani dostatečně dramatické, takže to nesplňovalo ani jeden ze žánrů. Zasmála jsem se všeho všudy asi dvakrát, potřetí už ten zpěv ani nebyl vtipný a dramaticky jsem to taky neprožívala, protože mě to vůbec nechytlo. Navíc to bylo absolutně nelogické. Když pominu ten fakt, že mi přijde naprosto přitažené za vlasy, že by někdo (s očividně hudebním sluchem) neslyšel, že sám zpívá falešně (jo, vim, že je to podle skutečné "zpěvačky", ale stejně), tak co mě vadilo úplně nejvíc bylo, že jsem naprosto nerozuměla pohnutkám všech postav, podle mě se všichni chovali naprosto nelogicky, nebo byli ve filmu úplně zbytečně. Nechápala jsem o co šlo tomu služebníkovi, nechápala jsem o co šlo jejímu manželovi, když to 3/4 filmu vypadalo, že jí nesnáší, nechápala jsem o co šlo tomu malíři a novináři a hlavně jsem nechápala k čemu tam byla ta holka, která uměla zpívat a neměla žádnou zápletku, ani neměla nic společného s dějem a jen tam zabírala místo, zřejmě aby se film natáhnul, Takže bohužel, místy jsem se opravdu nudila a usínala jsem 2* (14.08.2016)

Vyberte si - buď je to jeden z nejlepších českých filmů letošního roku anebo jeden z nejslabších francouzských za poslední léta. Můj pohled je takový, že ve snaze propojit komedii s dramatem vznikla z Marguerite zbytečně přehnaná karikatura, která ve finále není ani k smíchu, ani k pláči. Jedna věc je zpěv falešnější než kecy našich politiků, umění udělat z toho něco víc než jen jedno dlouhé odpoledne v kině je ale věc druhá. (09.11.2015)

Zajímavé drama, které se sice zpočátku tváří jako (tragi)komedie, ale jde v něm daleko o víc. Zajímavý portrét ženy, která si "vysnila" druhý paralelní život. Film nejenom o ní, ale i o jejím okolí, vzájemné toleranci a empatii, relativitě pravdy a v neposlední řadě o lidských charakterech. Výborný výkon Catherine Frot v hlavní roli, i když v okamžicích nelibozvučného zpěvu jsem ji (a spolu s ní celý filmový štáb) docela dost litoval. Tedy pokud pro případ sluchového postižení nenafasovali "Otíkova sluchátka" :-) Každopádně je zajímavé, že na konci filmu se mi vybavily krásné věty z jednoho mého moc oblíbeného filmu : "Staré sny byly dobré sny. Sice se nevyplnily, ale jsem rád, že jsem je měl". (08.06.2018)

Smutné a dojemné, úsměvné a vážné, komické a pravdivé. Příběh, který se přesně takhle nestal, ale hodně vypovídá o nás samých, o míře tolerence, lásce k pravdě, o schopnosti se vcítit a přijmout jinakost. Myslím si, že síla Marguerite je hlavně v jejím úsilí a živolnosti a věřím tomu, že řadu srdcí si dobyla nikoliv krásou svého zpěvu, ale svou odvahou a vůlí. Aspoň její představitelka Catherine Frot to pro mne dokázala. (08.06.2018)

Chápu, že není snadné v podobném případě vyvážit komedii, aby nebyla spíš posměchem. Giannolimu se to sice povedlo, ale zase selhal jinde. Catherine Frot je v hlavní roli fantastická, kromě ní tu jsou tak dvě tři další postavy a spousta figurek, které nemají žádnou hloubku. Navíc se objevují a mizí zcela náhodně, často tam nemají žádný význam, takže spíš odvádějí pozornost a rozmělňují příběh. Ale i tak zůstala nadprůměrná hudební dramedie (70%). (07.06.2018)