Žena za výkladom

Každý správný noir má v rukávu aspoň jedno eso a Woman in the window skrývá hotový full house. Slaměný vdovec a odborný asistent v jedné osobě se náhle ocitá ve víru nečekaných a značně nepříjemných situací, když oproti svým zvyklostem přijme pozvání na skleničku (jistě, alibisti budou tvrdit, že se šel "jenom" podívat na další vydařené portréty) od uhrančivé mladé ženy. No a pak už to je jako když v zimě na vrcholu kopce uklouznete na zasněžené ledovce... Vynikající výkony všech zúčastněných a opravdu zcela nečekaná závěrečná pointa. (24.06.2018)

Žena za výlohou je rozkošnou filmovou hříčkou. Na zápletce ponurého kriminálního thrilleru se rozehrává životní příběh se sarkastickou příchutí. Dobírá si s důrazným faktorem náhody puritánský morální kodex spořádané společnosti. Fritz Lang opět vybudoval jedinečnou atmosféru, která zanechává v nejistotě všechny až do úplného konce. Napětí znehybňuje a nahlodává bezpečí a svědomí. Obavy a strach se přibližují plíživě, nenápadně a v nestřeženém okamžiku ovládnou životy, skutky i mysl aktérů. Láska je svrbění podbřišku v dychtivé touze po dobrodružství, tajemnu a zvláštnosti, která dává zapomenout na všednost a rutinu. Hlavní postavou příběhu je vážený profesor Richard Wanley (dobrý Edward G. Robinson), ukolébán stereotypem života do bohorovného nadhledu zábavného komentátora. Smyslné pokušení v opojení životem slibuje vzrušující zážitek. Náhoda sráží své protagonisty do nevyrovnanosti psychické hladiny duší. V těchto chvílích je možné vše, i překročení vlastních morálních zásad ve jménu života, svobody a bezúhonnosti. Pochybnosti se dostavují opakovaně, v kratších intervalech a s tíživější intenzitou až do závěru cynického výkřiku života a shovívavého úsměvu porozumění. Hlavní ženskou postavou je atraktivní Alice Reed (šarmantní Joan Bennett) v osamělém podněcování záchvěvů tělesné přitažlivosti. Jediná jistota byla ve vteřině probodnuta a po krátkém osvobozujícím období nerušeného klidu dopadá skutková podstata nevybíravou destrukcí psychické odolnosti. Důležitou postavou je Heidt (velmi dobrý Dan Duryea), nenápadný ochránce vlivné osobnosti s poskvrněným trestním rejstříkem. Rozehrává životu nebezpečnou nátlakovou hru pro lepší život a osobní zadostiučinění. Neústupně a sebejistě. Výraznou postavou je státní návladní Frank Lalor (velmi zajímavý Raymond Massey), Richardův dlouholetý přítel. Ironií osudu vede vyšetřování, které jitří nitro ctihodného profesora a rozdrásává vnitřní poklid a sebevědomí. Z dalších rolí: další profesorův laskavý kamarád a lékař Dr. Michael Barkstane (sympatický Edmund Breon), vyšetřující policejní inspektor Jackson (Thomas E. Jackson), výbušný vlivný muž Claude Mazard alias Frank Howard (Arthur Loft), či svědomitá obsluha pánského elitního klubu Collins (Frank Dawson). Je to film se zábavnou funkcí. S jedinečně tísnivou náladou, strhující svou podbarvenou nejistotou a uhrančivou svým tápáním duše v neznámu, strachu a dobrodružství. (12.02.2017)

Stále jsem nepochopil, kdy je film noir. Čím se liší od obyčejných kriminálek/detektivek? Ale o svojí neznalosti se tu rozepisovat nechci, i když jsem doufal, že to tady konečně pochopím. Žena za výlohou má perfektní a dobře promyšlenou kameru a vůbec po filmařské stránce je velmi zdařilá, i ten příběh - ačkoli byl dost jednoduchý - mě zaujal, navíc byl velmi chytře vedený a promyšlený. Ale ten průběh filmu byl příliš pomalý a atmosféra nebyla tak silná, aby mě držela v napětí a já byl to příliš pomalé vyprávění akceptovat. Nechytlo mě to moc ani herecky, Robinson se neustále tvářil, jak kdyby byl v polospánku (což mohl být účel, ale pochybuju, že by to tam mělo takovou hloubku). A ten zbabělý konec to taky celkem pokazil, ale tak aspoň mě pobavil. Ten film rozhodně není špatný, ale na víc jak silné 3* prostě není. Od Langa u mě pořád vede Ministerstvo strachu (shodou okolností ze stejného roku). (21.10.2020)

Dnes kvalita filmu častokrát záleží od rozpočtu, reklamy, efektov a podobných doplnkových vecičiek, takže často umenie režiséra nie je v súčasnosti nosným pilierom filmu. V časoch tomuto filmu podobným však museli mať herci a tvorcovia naozaj talent aby mohli „spáchať“ niečo podobné a Fritz Lang bol toho príkladom. Na prakticky úbohom príbehu postavili dokonalý thriller plný napätia a nepredvídateľnosti. Človeku by sa zdalo, že film postavený na pokuse o utajení vraždy a následnom vydieraní nemôže priniesť nič nové. A to som už 'zopár' filmov videl. Po päťdesiatich rokoch má film stále šťavu a dokáže uspokojiť. Filmovo a divácky, samozrejme. 90%. (25.06.2007)

Konvenčný noir, ktorý sa na nič nehrá... teda vlastne hrá. Film sa drží presne stanovených pravidiel a schémy žánru, a preto nie je vôbec výnimočné, ak vám na mysli vyvstanú staré Hitchove filmy či pár kúskov, ktoré spomína aj Matty (ja osobne nie som veľký znalec noiru, ale niečo predsa už za sebou mám). Žena za výkladom sa pohráva s detailami a ich rolou v príbehu, pretože práve na detailoch sa tu dobeháva (možná malá inšpirácia pre Dial M For Murder). Mňa osobne však viac zaujala práca s motívom identity a drobnými črepinami, ktoré sa skladajú do výsledného celku - profesor spoznáva a zisťuje, kto je žena z obrazu, profesor sa dozvedá od policajného inšpektora, aký je jeho kriminalistický profil a pod. Hlavná postava koná síce "trochu" hlúpo a záver v konečnom dôsledku pôsobí ako hollywoodska päsť na oko, ale mne sa napriek všetkému on, aj film samotný veľmi pozdával. Navyše Lang má cit pre súdržnosť, tempo, príbeh, postavy a celkový dojem. Takže subjektívne 80% (16.05.2014)