Návrat Atapany k Yawalapiti

V roce 1989 jsem žil mezi indiány Yawalapiti na Horním Xingú v centrální Brazílii v rámci mých terénních kulturně antropologických bádání u amazonských indiánů na volné noze. Vzhledem k mé schopnosti adaptovat se na jejich způsob života jsem byl Ayrikou adoptován do její rodiny jako Atapana. Mým adoptivním otcem se stal šaman Guňitze, který mne pomaloval jejich černými vzory po celém těle, včetně vlasů na červeno, k zahánění zlých duchů. Také mi rozřezal ramena, což je běžný obřad. Šaman Takuma ze sousedního kmene Kamayurá si mně oblíbil a pozval na tehdy ještě velmi intimní pohřební rituální tanec kuarup za jeho bratra a následně mně pozval k sobě do učení. Odmítl jsem to, protože to by znamenalo navždy opustit moji rodinu. Vrátil jsem se domů s jeho dvěma maskami lesních duchů, které se staly, aniž bych to tušil, našim spojením. Po 26 letech jsem pocítil vnitřní nutkání se vrátit, aniž bych věděl proč. I přes nepovolení brazilských úřadů vstoupit do Národního parku Xingú, se díky neznámým silám vše zdařilo. Zase mne přijal náčelník Aritana, který mi oznámil, že jsem přijel přesně na pohřební obřad kuarup za mého přítele šamana Takumu. Věřil jsem, že to nebyla náhoda, ale že si mne duch zemřelého šamana přivolal a vše zařídil, abych se s ním mohl důstojně rozloučit. Vše je zdokumentováno v tomto filmu. (Mezinárodní festival outdoorových filmů)