Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Viděl jsem jak starší neúplnou tak i novější verzi filmu. Tu pátou hvězdičku si film vysloužil především ve spojení s původní hudbou Gottfrieda Huppertze (přičemž kladu důraz na ono spojení). Hudbou vycházející z velké symfonické a operní leitmotivické tradice, která není ve kombinaci s němým filmem (a filmem obecně) nijak běžná. I bez obrazu by totiž svou zvukomalbou a motivy velkoleposti, lásky, zla, přátelství, revoluce či jednotlivých postav mohla fungovat jako jakási symfonická báseň. Pominu-li ono obrazové vizionářství, dostanu totiž typický nabubřele naivní příběh z pera They von Harbou, který v sociálním akcentu předčí nejedna obyčejná Chaplinova groteska. Nedávný nález prakticky všech chybějících částí filmu zacelil určitou fragmentárnost motivů a postav a posunul film více k dramatu a melodramatu, podobně, jako je tomu u pozdější Langovy "Ženy na Měsíci". ()
Fascinuje mne že takto technicky brilantní, promyšlené a vizionářské sci-fi dokzal někdo natočit už před takřka sto lety. Víc netřeba dodávat, stačí odkázat k výstižnému komentáři Ajantise. (viděno dvakrát - poprvé v kině za hudebního doprovodu MIDI LIDI, podruhé doma v restaurované kompletní verzi) 9/10 ()
V roku 1927 to musel byt jednoznacne revolucny a velmi drahy film, ktory ma este dnes prekvapoval tym, akym zazrakom uz vtedy dokazali natocit futuristicku viziu Metropolisu a nevadilo mi ani to, ze je to nemy film. Herci boli taktiez skveli, hlavne musim pochvalit vykon Brigitte Helm. Zatial sa mi podarila vidiet 115 minutova verzia. Pred 80-timi rokmi by som dal urcite plne hodnotenie, ale dnes mu dam 4 hviezdicky a okrem toho uz aspon konecne viem, z ktoreho filmu boli pouzite zabery vo videoklipe Radio Gaga od skupiny Queen :-) ... 28.04.2009 ___ Alfred Abel - (Joh Fredersen) +++ Gustav Fröhlich - (Freder, syn Joha Fredersena) +++ Brigitte Helm - (Maria) +++ Rudolf Klein-Rogge - (C. A. Rotwang, vynálezca) +++ Theodor Loos - (Josaphat) +++ Erwin Biswanger - (11811) +++ Hudba: Gottfried Huppertz, Abel Korzeniowski, Giorgio Moroder - (1984), Peter Osborne - (1998), Wetfish - (1999), Bernd Schultheis - (2001) +++ ()
Výborný film, naprosto dokonalá vizuální stránka přebíjí i hodně dobrý děj. Některé scény jsou opravdu dechberoucí (oživování robotky nebo smrtka máchající kosou). Samozřejmě že k tomu patří přesná hudba. Herecké výkony jsou takové naivní (jak je u těhle filmů zvykem) ale opravdu se tam hodí. Prostě skvělá podívaná. ()
Metropolis je dnes oprávněně ta nejklasičtější klasika. Když pominu poněkud utopistický děj (scénář napsala podle své knihy tehdejší Langova manželka. Filosofie jejího literárního počinu odpovídala své době, ale již tehdy byla kritikou naprosto odsouzena.), zůstávají i po téměř osmdesáti letech od svého vzniku vynikající triky. Znám mnohem mladší filmy, jejichž triky dnes působí směšně, v lepším případě nostalgicky. To rozhodně není případ Metropolis, z které čerpá snad každá druhá sci-fi, co kdy byla natočena. ()
Galéria (119)
Fotka © Universum Film A.G. (UFA)
Zaujímavosti (82)
- Počas konca roku 1924, keď boli producent Erich Pommer s režisérom Fritzom Langom na návšteve USA, kúpili dve kamery značky Mitchell, ktoré boli neskôr spoločne s ďalšími dvomi použité pri nakrúcaní Metropolis, vedľa kamier Mitchell, bola použitá štandardná francúzska štúdiová kamera Debrie a o niečo masívnejší nemecký Stachow, vhodný pre zvláštne efekty. (classic)
- Známý spisovatel sci-fi H.G. Wells v článku pro New York Times prohlásil, že Fritz Lang natočil „ten nejpitomější film“, jaký kdy viděl. (KlárkaS)
- Plakát k filmu se stal v roce 2005 nejdráže prodaným filmovým plakátem v historii, sběratel za něj zaplatil 650 tisíc amerických dolarů. (TheSlezy)
Reklama