Réžia:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrajú:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (viac)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(viac)Recenzie (200)
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Nejprve trochu nuda díky postupům z počátků zvukového filmu s absencí hudby a přílišnou popisností scén, i když jde o hledání sériového vraha malých dívek. Ozve se pískání (Edvard Grieg: Ve sluji Krále hor): http://www.youtube.com/watch?v=VCjc_OllHdE. Pak se ale pátrání po muži označeném M rozběhne a to díky policii i galérce a my díky režii Frize Langa zapomínáme dýchat. Snímek dostává tempo a finální scény jsou emociálně vypjaté (soud kriminálníků nad vrahem) a herecké výkony strhující (např. vrahova výpověď). Škoda otevřeného konce, ale i tak je Vrah mezi námi také dnes velkým filmem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=cIj3Bk0bhL8 ()
Velmi emocionální, nadčasový snímek, který, i když už je to osmdesátiletý dědula, svojí sílu nezapře. Každá scéna vypilovaná do posledního detailu, navíc absence hudby, čehož jsem si všiml až po nějaké chvíli, že mi tam pořád něco chybí, tomu dodává na autenticitě (samozřejmě s výjimkou pískání "In the Hall of the Mountain King, krásné to skladby). A díky "eMku" se snad konečně dokopu k Langovému slavnému Metropolis. ()
(1001) Hned svým začátkem mě film absolutně odzbrojil. Takovou bezmoc, že na filmovém plátně se dějí špatné věci a nejde jim nijak zabránit, jsem dlouho necítila. Zřejmě je to díky tomu, že ve filmu není přítomen ani ždibec patosu, ani kapka citového vydírání. Lang zůstává věcný, přesný, stručný. Absence hudebního podkresu je velice pozitivní, ve mě zvyšovala napětí až na únosnou hranici. To bohužel povolovalo v momentech, kdy se na plátně hodně mluvilo. Nejsilnější je podle mě snímek v momentech, kdy víc "jenom" ukazuje. ()
Na to, že jde o 80 let starý film, je naprosto fantastický. Vadila mi pouze absence jakékoliv hudby a také závěr byl poněkud rozvleklý, ale téma je opravdu nadčasové - vrazi dětí byli, jsou a bohužel budou. Takže "hlídejme si více svoje děti". (A Peter Lorre jako by z oka vypadl mladému Brůnovi ze Sekyry). ()
Vynikající thriller, který spíše otázky klade, než aby na ně odpovídal. A to není vůbec na škodu, protože i když se pouští do polemiky práva a spravedlnosti, nechává na divákovi, aby si udělal jasno sám. A je to dobře - ve chvíli, kdy bude právo v rukou "lidu", právní společnost přestane existovat. Ano, já fandil vrahovi, a jsem za něj spokojený :-) Hlavně proto, že ho zahrál vynikajícím způsobem Peter Lorre (s mladým Františkem Vnoučkem si jsou až podezřele podobní), jehož figura je slizká, úlisná, prohnaná, ale zároveň vzbuzuje soucit. Naopak galérka je od začátku do konce banda nesympatických chmatáků. Přesto plný počet nedám, především za zdlouhavé pasáže uprostřed filmu, kdy se vyšetřování popisuje příliš podrobně. ()
Galéria (32)
Fotka © Nero-Film AG
Zaujímavosti (41)
- V roce 1950 produkoval Seymour Nebenzal v USA stejnojmenný remake pod vedením Josepha Loseyho. Fritz Lang, který měl s Nebenzalem finanční spory, nabídku režírovat film odmítl. (classic)
- Ačkoliv byl Peter Lorre (Hans Beckert) zprvu z hlavní role nadšený, později si k ní vybudoval značnou averzi. Důvodem byla skutečnost, že lidé měli tendenci si jej spojovat s vrahem dětí i ve skutečnosti. (akisha)
- Premiéra se konala 11. května 1931 v Berlíně v Ufa-Palast am Zoo a film měl u diváků úspěch. Část tisku se k filmu stavěla skeptičtěji – zatímco od levicového tisku zaznívalo obvinění, že film vytváří náladu ve prospěch trestu smrti, pravicový tisk se domníval, že postavě dětského vraha je věnováno příliš mnoho sympatií. (classic)
Reklama