Bitkári 3

No zezačátku mě to moc nebavilo, ale pak se to rozjede a je zde spousta pěkných soubojů. Hlášek zde moc není, ale jako ve správném martial-art filmu jsou zde pěkné tréninky. Obsazení je povedené a potěší skuteční MMA fighteři. Příběh je celkem jednoduchý a asi ničím nepřekvapí. Soundtrack je standardní. Musím si připomenout předchozí filmy a pak možná ještě přehodnotím o * víc. Zatím 85% :) (12.07.2016)

„Nikdy zpátky, downe 3“ je sice opět přehlídkou panoptika rozličných agresivních mongoloidů, poloopic a pologramotných hovad, které měli rodiče ihned po potratu pro zachování globální humanity a bezpečnosti rozprodat na orgány, nicméně oproti Downům 1 a 2 registruji výrazné zlepšení. Otylý afrokatarista a budoucí hvězda hororového seriálu Walking Steroids - Míša Je Bílý! - se totiž tentokrát nesnaží být až tolik kůl, jen tak zesatandarma unyle nedělá kozama TA-BLE-TY a neválí tudo s náctiletými debily pro Tytrubko, nýbrž se mu překvapivě povedlo uplácat klasickou osmdesátkovou žánkládovku se všemi těmi tunami klišé a patosů, které jsme v dobách bůmu kung-fuj baletů tolik žravávali. V ní se dle nejlepších tradic tisíckrát omletého konstruktu uvolí naučit mimořádně nesympatického a nehereckého retarda, jak si neoblékat před vstupem do ringu diskosaténové trenky naruby a jak v sérii ukrutně zpomalených tlusťoších vesnických facek udolat ještě větší, nesympatičtější a dementnější hovado, než je on sám. A jak už to v těchto těžkých, filosoficko intelektuálních počinech bývá, musí Míša nakonec díky ukrutně sofistikovaným scenáristickým finesám, plných hamižnosti, zrady, proradnosti, intrik a mrzkých charakterů, dát tomu vymaštěnému prasoidovi na piču sám a získat tak nehynoucí obdiv celého fistingového klubíku a srdce tentokrát až obskurně ohyzdné čokoprincezny. Závěrem si dokonce přispěchá v minutovém štěku zavýt před kameru i samotný Antonín Já, aby nade vši pochybnost prokázal, že je nejen výtečné gumové dildo, ale také mimořádně vymatlaný velepičus. Takže, ač se jedná o film nesmírně komplikovaný, plný kandidátů na Hamleta, trousících kierkegaardovské monology, a Míšův jedinečný smrtící styl, nazývaný mistry Šaošulinu Nasraný tapír, spíše připomíná prasečí balet v bahně kombinovaný s kulturistickým homopózováním než bojové neumětelství, bylo to prostě tak nějak nostalgicky zvráceně zábavné, a to mají mazlíčci rádi. (02.07.2016)

|78%| Jsem příjemně překvapen. Po 5 letech tu je třetí díl Never back down a musím hrdě prohlásit, že je ze všech nejlepší. Oproti dvojce mě zde bavili snad všechny postavy. Soubojů zde bylo víc, trénování tu bylo delší, White tu měl hlavní postavu, dost si zabojoval. Dokonce i ten děj tu byl přijatelný. Sice byl poměrně přímočarý a předvídatelný, ale i tak pohoda. Tempo to mělo docela slušné. Musím uznat, že je M.J.White stále ve formě a to se mu nezadržitelně blíží padesátka. Jeho postava v tomto třetím díle mě zaujala o dost víc než v tom předchozím. Potěší i znovu promítnutá bitka s policajty, která se odehrála ve dvojce. Finální zápas je trochu kratší, ale stylový a docela i reálný. Josh Barnett mě vedle hlavního hrdiny rovněž bavil. Hudba je taková normální. Samozřejmě je už tento typ béček ohraný, dalo by se tu ještě dost vylepšovat, zapracovat tu na scénáři, dát nějaký dějový zvrat, napětí atd. Přesto se bezpochyby jedná o nadprůměrný artový počin, kterému tu 4 hvězdu dávám zaslouženě. (05.07.2016)

Séria Never back down mi aj napriek môjmu kladnému vzťahu k súbojom k srdcu moc neprirástla, prvému dielu som sa kvôli prítomnosti samých teenagerov radšej rovno vyhol, pokračovanie zase síce prinieslo celkom kvalitné súboje, ale Michael Jai White sa tam zbytočne držal v úzadí a to pritom na úkor nudného deja a otravných teenagerov. A čo sa týka tohto tretieho dielu, tiež sa stále nejedná o žiadny zázrak, ale predsa len som najspokojnejší. Hlavne je tu Michael Jai White konečne plnohodnotný hlavný hrdina, ktorému sa dá fandiť, aj keď v niektorých situáciách mi jeho správanie neprišlo práve najrozumnejšie a dejovo mi to tiež dostatočne vyhovovalo. Samozrejme tu nemá čo prekvapiť, ale všetky tieto klišé dlhodobo fungujú a vždy si ich rád pripomeniem, napríklad očakávané podceňovanie hlavného hrdinu, aby následne bez namyslenosti všetkým ukázal, kto je najlepší, ale aj celá príprava na hlavný zápas a problémy s tým súvisiace, mňa to jednoducho bavilo. Ale veľmi rozporuplne pôsobí obsadenie, keďže je tu dosť hercov, na ktorých sa dá tešiť, no ich využitie je minimálne. Michael Jai White je samozrejme bez väčších výhrad a dokonca aj Josh Barnett mi v tejto relatívne hlavnej úlohe vyhovoval. No Nathan Jones nemá potrebný priestor, aby si ako záporák získal väčší rešpekt, než len z jeho vzhľadu, JeeJa Yanin tu má úplne zbytočnú a malú úlohu, aj keď aspoň niečo predvedie no a Tony Jaa je už len vtipom, no predsa len aj tá chvíľa s ním potešila. Inak mi ale vedľajšie postavy vyhovovali. No a čo sa týka samotných súbojov, o sklamaní určite hovoriť nemôžem, ale nedá sa tu ani moc chváliť. Väčšina je len taká doplnková, v rámci tréningu, tých hlavných je tu len pár, no celkovo mi prišli skôr len také štandardné, či už choreografiou, ale aj po vizuálnej stránke, no tu musím zase spomenúť spomaľovačky, ktoré sa tu vôbec nehodili a napríklad úvodný súboj kompletne zničili. A tak najviac sa mi páči súboj s JeeJa Yanin, ktorý je ako jediný správne rýchly a tvrdý, ale aj v tých tréningových sa dá občas vidieť nejaký zaujímavý chvat. Takže tentoraz skutočne škoda tých súbojov, ktoré mi bránia hodnotiť lepšie. Chcelo by to skombinovať príbeh a postavy z tohto dielu a súboje z druhého a konečne by to bol lepší športovo-akčný film, ktorý by som si pozrel aj viackrát, ale stále to bola celkom slušná žánrová zábava. 62% (08.07.2016)

Na M.J. Whitea sa stále dobre pozerá a navyše nie je márny ani ako režisér či scenárista. Obe pokračovania Never Back Down, ktoré sa zrodili pod jeho režijnou taktovkou dopadli uspokojivo a spomedzi martial arts filmov, zaoberajúcich sa MMA im s výnimkou Warriora sotva môže niečo konkurovať. Whiteovi sa tu sympaticky podarilo zhromaždiť slušnú zostavu bijcov či už zo strieborného plátna alebo z UFC. Taktiež ma potešilo, že Michael Jai sa neberie prehnane vážne a dokáže si kľudne vystreliť hoci aj sám zo seba. (16.08.2017)