Réžia:
Marcel SarmientoScenár:
Evan DicksonKamera:
Harry LipnickHudba:
Joseph BauerHrajú:
Kerris Dorsey, Ahna O'Reilly, James Tupper, Lia McHugh, Braeden Lemasters, Lawrence Pressman, Allison Caetano, Evan Dickson, Jocelyn Ayanna, Aja BairObsahy(2)
Po manželčině smrti pozve otec svou novou přítelkyni, aby se nastěhovala k němu a jeho dvěma dcerám. Oběma dívkám však činí potíže si na tuto změnu zvyknout. Věci ale naberou děsivý spád, když náhrdelník vyvolá sled nevysvětlitelných událostí a vyjde najevo, že jejich matku před smrtí cosi záhadného trýznilo. Ve snaze najít vysvětlení incidentů spojených s náhrdelníkem, narazí jedna z dcer na knihu o "totemech," fyzických objektech, které propojují duchy se skutečným světem, a hledá způsob, jak prostřednictvím náhrdelníku ovládat přízraky v jejich domě. (HBO Europe)
(viac)Recenzie (37)
Po převážnou většinu se Totem tváří jako typický televizní průměrný horor. Závěrečná pointa mě však překvapila a nadchla. Opravdu jsem toto rozuzlení nečekal. Závěr se mi zdál dokonce tak dobrý, že nejen, že jsem u sebe hodnocení povýšil na 3 hvězdy, ale jedná se o hraniční tři hvězdy, kdy, kdyby byl tento film ještě o chloupek lepší, tak bych neváhal dát 4*. Doporučuji vydržet a shlédnou film celý. ()
Odkedy si fotrík privedie do domu novú ženskú, začne sa peklo. V dome totiž začne strašiť. Pri tomto horore som mal pocit, že trvá 3 hodiny. Režisér totiž nedokáže vytvoriť absolútne žiadnu atmosféru a nezmohol sa dokopy na nič iné, ako na búchanie dverí či padanie predmetov. A duch? Akási priesvitná silueta. Takže sme sa vrátili 50 rokov v čase. Záver síce úplne debilný, ale na druhej strane mi to pripadalo lepšie ako držať sa celú stopáž v tej nudnej duchárskej rovine. Herci boli fajn, zahrali čo mohli, iné plusy som žiaľ nenašiel. ()
Vztah dédyho a jeho starší dcery Kellie byl na první pohled poněkud... řekněme nezdravý. Opravdu se mi ulevilo, že si domů hned zkraje filmu přitáhl dospělou babu - trochu mě totiž děsilo, kam až by mohlo jednoho dne zajít jeho postelové sledování TV spolu s dcerkami... Tak dost, konec srandy. Být trochu slabší povahy, film nejpozději po půlhodině vypnu a hodím do koše. Protože sledovat tu afektovanou, nesnesitelnou a ošklivou kravku Kellie bylo mučení, stejně jako scénáristická telenovelická zápletka. Proklel jsem několikrát celý filmový štáb i sebe, že jsem si takovou srajdu pouštěl. Musel jsem vydržet až do sedmdesáté minuty, kdy věci nabraly nečekaný (pro mě) spád a rázem jsem si film začal docela užívat. Ale moje předchozí divácké utrpení bylo přespříliš dlouhé a traumatizující. ()
Zvláštní film,který se 3/4 tváří jako klasická duchařina ve stylu něco je v domě a může nás to zabít,aby se nakonec z toho stalo něco ve stylu neopětovaná láska. V prvních 3/4 se skoro nic nestane kromě toho, že umře kočka a jakási ženská se nejprve pořeže o sklenku a pak objeví ve své hubě pavučinu a ten zbytek je klasický thriller ve stylu, že někdo někoho nahání,aby ho zabil. Ten konec to hodně zachraňuje takže 60 procent. ()
Sarmiento mi utkvěl v paměti díky poměrně originální Deadgirl, ale tady se mu moc nezadařilo. Na poli duchařském selhává takřka ve všech ohledech. Není tu atmosféra, samotné strašidlo se v drtivé většině prezentuje povlávajícími záclonami či bouchajícími dveřmi a pokusy o lekačky končily tragicky. A nevyšel ani casting. Vedlejší postavy jsem jakž takž rozkousal, ale Kerris Dorsey, jakkoliv mi jako dcera Raye Donovana sedí, byla v tomto případě šlápnutím vedle. Každopádně co mě překvapilo a zároveň potěšilo, byl zvrat, který hodil celý příběh úplně jinam, ale zároveň o to víc zamrzelo, že to bylo celé takhle zpackané. 30% ()
Galéria (7)
Fotka © Blumhouse Productions
Reklama