Lelíček ve službách Sherlocka Holmese

Vlasta Burian jako milovník a král je zábavný. Přerod z moravského podvodníčka a dlužníka v elegantního a rozhodného krále, který si získá národ, vyžene atentátníky a konspiranty a okouzlí samotnou královnu, zvládl Burian s bravurou sobě vlastní. Jeho druhá role, zbabělý král trpící stihomamem (..."tuhle jsem měl dokonce pumu v kartáčku na zuby"!), je tak jinace zahraná, až se vnucuje pocit, že jsou herci snad skutečně dva. Skvěle jim k tomu sekunduje Sherlock Frič ve své zřejmě nejslavnější herecké roli. Scénář je napsán natolik dobře, že Burianovi nezbývá přehršel času na obvyklé šaškárny a předvádění svého komického talentu, ale skutečně hraje. I když jeho výuka jazyků je naprosto nezapomenutelná. Film pokládám ze všech s Vlastou Burianem za nejlepší. (01.04.2013)

Portorický král Fernando XXIII. má příliš velkou spotřebu svých dvojníků a tak je potřeba, aby ten další chvíli vydržel. Holmesem objevený Lelíček je se svým novým povoláním značně spokojený, pohodlně se usadí na trůnu a nehodlá si takové posezeníčko odpírat jenom kvůli takové drobnosti, jakou je úmrtí dublovaného objektu. (23.12.2008)

V dětství jsem Lelíčka miloval a jak už to bývá, ta láska už je pryč. Film má výbornou atmosféru a taky hudba to hodně zvedá. Jinak je to ale v podstatě o ničem a ani Burian se nezdá v bůhvíjaké formě, pár povedených scének, zbytek vata. Lída Baarová v té době ještě neuměla vůbec hrát. Dalo se určitě vytěžit mnohem víc, asi se nechtělo...70% (10.01.2015)

Jsem šťastná, že Burian a Frič se ukázali nejen ve spojení herec/režisér, nýbrž sobě rovným a pod taktovkou koho jiného než Karla Lamače. Děj sází na jistotu, vydávání se za jiné postavy už se stává otřepané, nicméně je to výborný podklad pro množství situačních gagů, kterých ovšem Lelíček ve službách Sherlocka Holmese nabízí překvapivě málo, vemu-li v úvahu již zmiňovanou spolupráci tří mistrů. Martin Frič působí jako herec velice klidně a vyrovnaně a Holmes seriózním dojmem. Buriana jsem zažila i v lepší formě, ale některé scény mě upřímně pobavily. (30.09.2012)

Pod Lamačovým vedením v Burianově filmu si tentokráte Frič troufl na hereckou úlohu. Holmes v jeho podání je skutečně cosi nevídaného, zvlášť, když mu chybí Watson. Konečně téma variací na Doylea, tady v původním přepisu Vavrise a později Wassermana, je ve střední Evropě let 30. skutečně jako šafránu. Celkem vznikly filmy tři, dva z toho v režii Lamače. Po dvojprodukci Lelíčka udělal ještě v Německu Psa baskervillského v roce 1936 a rok na to se tématu chopili oblíbení říšští herci Hans Albers a Heinz Rühmann v Der Mann, der Sherlock Holmes war. Jinak docela ujíždím nad absurdním tancem Betty Kysilkové a mám chmury z toho, že dvojroli, kterou nakonec zahrála Lída Baarová (ač nádherná, herečka teprve začínající), měla patřit Suzanne Marwille (stejně libého zjevu, nadto filmových zkušeností nezanedbatelných). Tu tedy alespoň Firč odškodnil v Pobočníku Jeho Výsosti. (14.02.2009)