Hagazussa

Tak snad jsem si ty Historické bejkárny pro letos už částečně vybral. Předevčírem Gwen a dnes Hagazussa (Vítězem je stále vynikající Apostle - 2018 ). Po vizuální stránce je to perfektní, ta příroda ó můj bože, dalším plusem je, že se toho tvůrci nebáli a některé ty scény jsou fakt nechutný. Ale to je asi tak všechno. Někdo si tento Horor bude maximálně užívat, někdo zas u něho usne. Já se celkem nudil, ale to bude tím, že tenhle typ Hororu prostě nevyhledávám. 2*, jelikož Gwen, byla pro mě lepším zážitkem. (07.01.2020)

Rakousko-německý horor „Prokletí čarodějnice“ je rozhodně atmosférický snímek, ale díky tomu, jaké bylo zvoleno tempo, jsem měl pocit, že stejně dochází k rozmělňování atmosféry a nakonec jsou zde hlavně divné obrazy toho, jak se žije na samotě a jak skoro nikdo nemluví. Nemůžu si pomoct, ale na mě film „Prokletí čarodějnice“ prostě nedokázal zapůsobit tak, jak by asi měl. (17.06.2020)

Tady je napsaná zase kupa hoven! Pokud jste házeli špínu na nedávnou The Witch, tohle úplně vynechte. Hagazussa je totiž artovějším okénkem do života "takové normální" bosorské rodiny, jejíž osud v pohanských dobách nemůže skončit dobře. Takže musíte počítat se spoustou dlouhých či zpomalených záběrů, temnou a minimalistickou hudbou, minimem dialogů a nepříliš jasným dějem. Většinou nejsem fanouškem podobných experimentů, ale tahle pocitovka mi SAKRA sedla. I skrz to hlemýždí tempo. Navíc vyniká opravdu překrásným prostředím rakouských Alp a několika málo hororovými momenty, z nichž se mi nejvíc líbila ta očuchávaná v posteli - pěknej hnus, vám povim. (25.08.2018)

Nádherné exteriéry, které kamera dokázala bezezbytku využít a perfektní Aleksandra Cwen v hlavní roli. Průšvih je, že Feigelfeld chtěl mermomocí točit umění, což pro něj znamená dlouhé záběry na cokoliv, což se hodilo jen zřídka. Z toho plyne spousta dlouhých chvilek, kdy má člověk tendence dělat cokoliv jiného, než se dívat na obrazovku a kýžený dopad nemají ani ty dobré nápady, které tu jsou. Mě je jasné, že tohle ani nemohl být klasický horor, ale Eggersova Čarodějnice nedávno ukázala, že to jde v podobném duchu i zábavně. Na debut slušné, ale nic víc. 50% (01.08.2018)

Mysteriózní baladické drama je zasazeno do krásných, ale temných a nehostinných hor. Celým příběhem se vine znepokojující černá nit, pomalé tempo souzní s evropskými artovými počiny. Meditativní záběry střídají až mučivě dlouhé, často statické obrazy, které jsou v protikladu k dějovým výjevům. Snímek je rozdělen na čtyři části - Stín, Roh, Krev a Oheň. Malá Albrun je na samotě společně s matkou vystavena nepřátelství lidí z nedaleké osady, kteří je považují za čarodějnice. Po matčině smrti se klidu nedostává ani již dospělé Albrun, která sama vychovává kojence - Marthu, již pojmenovala po své matce. Společnost jí dělá stádo koz, které jakoby v sobě ukrývalo temnou symboliku. Když Albrun pozře plodnici houby, která vyrostla v lese u lebky jelena, promění se lesní labyrint v místo, kde číhají na každém kroku smrt a zmar. Výtvarnou kameru doprovází mrazivá hudba podtrhující tesknou atmosféru. Pro milovníky artových, divných, pomalých a temných snímků jako stvořené, příznivci klasických hororů asi moc nadšeni nebudou. (15.03.2019)