Žiť

Už je mi jasné, kde brali inspiraci autoři Americké krásy. Podoba s Ikiru je víc než zřejmá: i tady se hned na počátku filmu dozvídáme, že hlavní hrdina nejpozději za rok zemře a i zde je nám řečeno, že je už stejně posledních 25 let mrtvý. To, co změní hrdinův život ovšem v případě Ikiru není láska, ale zpráva o rakovině žaludku. Tento film vskutku nutí k zamyšlení. Co bych dělal já, kdybych zjistil, že mi zbývá rok života? Nemám nejmenší tušení. Ale určitě bych si vzpomněl na aforismus Marka Twaina, na který si ostatně možná vzpomněl i hrdina tohoto snímku: Žijte tak, aby, až umřete, plakal i majitel pohřebního ústavu. (10.10.2005)

Čakal som nejaký film o vyrovnávaní sa so smrteľnou chorobou po tých zhodených atómových bombách na Hirošimu a Nagasaki, no toto je vyrovnávanie sa s takou chorobou, kde to s tými bombami asi nesúvisí. Prvá hodina filmu bola pre mňa veľká nuda, potom sa to už dalo ako tak pozerať, no je to podľa mňa nadhodnotený film doteraz, tu na csfd 86% po 964 hodnoteniach. Tiež dĺžka filmu je dosť veľká a aj keď režisérsky je to dobré, mohlo to byť lepšie. (28.03.2014)

Mám společný názor s kolektivem (ach k čemu ty komentáře vůbec jsou, když by skoro u všech filmů stačilo odkázat na jiné komentující :-) ). Perfektní Shimura, přepálená stopáž a proklatá závěrečná sekvence - ano, my víme, o co se Watanabe snažil, ano víme, že japonská byrokracie je absurdní, ano chápeme poselství filmu - tak proč nám to Kurosawa musí vysvětlovat ještě další půl hodinu? Jinak perfektní záležitost. (14.04.2009)

Moc dobře vím, proč mám pana Kurosawu v oblíbených režisérech. Protože mne ty jeho přehnaně dlouhé, nudné a rozvleklé filmy neskonale baví! Žít sice dle mého názoru nepatří mezi ty vrcholné kousky, ale rozhodně je to působivé a smutné drama o osamělosti, smutku, životě a smrti. Ale i radosti ze života, která v dnešní době spoustě lidem chybí. Žít je de facto filmem, který nám ukazuje, že i na sklonku našeho života se dají některé věci změnit, že není pozdě ještě něco dokázat. Excelující Takashi Shimura hraje osamělého a apatického muže, který jen proplová životem a jeho bezvýrazná tvář jako by ani nevnímala okolní dění. Ne nadarmo se mu v práci říká Mumie. Jeho život se změní, jakmile se dozví o své nemoci, rakovině žaludku, která ho vytrhne z jeho apatie a dovede k zjištění, že život nežil, že jím lhostejně proplouval jako kdyby ani nežil. Film je velice dojímavý s pár velice pěknými, působivými závěry a byť je to vše pojato okatě, "vlezdoprdelsky", nelze se za to zlobit. (9/10) (01.09.2009)

Smutný filmík, ktorému trochu na pôsobivosti uberá prílišná dĺžka (aspoň to záverečné exposé by som skrátil aspoň o niečo). Najsilnejšími momentmi sú obe nasadenia piesne starca - vtedy ma Kurosawa dostal dokonale. Rovnako podanie tohto smutného hrdinu mi sadlo, či už výkonom hlavného prestaviteľa Takashi Shimuru alebo niektorýmu dejovými zvratmi, ktoré nestrácajú na aktuálnosti dodnes (najmä boj proti veterným mlynom byrokracie). Je mi ľúto tých záverečných naťahovačiek a úprimne moje očakávania tento film nesplnil, ale určite za zhliadnutie stál a v niektorých miestach naplno odhalil Kurosawov talent. (12.09.2005)