Světlo jeho očí

Film jsem viděla ve škole, prý vzhledem k Erotikonu, co jsme viděli minule a který je jeden z vrcholů české kinematografie, toto měla být ukázka toho, jak pitomé filmy se také točily... Je roztomile naivní. Scény, které měly být citové, hluboké, jsou dnes k smíchu. Ale v té naivitě je i krása tohoto filmu. (16.06.2013)

Potěší Zita Kabátová a Václav Trégl (ty nikdy nezklamou). Naopak mě zklamal režisér Kubásek. Od někoho, kdo režíroval němé filmy, bych čekal nějaké zajímavé vizuální nápady, ale bohužel. Uznávám, že některé scény jsou jedno velké "what the fuck" - oslepnutí po střelbě z dětské pistolky; dítě, které se narodilo zřejmě ze vzduchu. Tohle tvůrci moc nevychytali. Ale stejně je to pořád příjemnější podívaná než současné filmy a seriály, za tím si stojím. A pozor - v tomto filmu je docela odvážná erotická scéna, kdy vidíme koupající se mladou dívku ve vaně, ta vážně stojí za to. (01.04.2020)

Přeslazená červená knihovna není zrovna moje parketa. Ale jednu hvězdu musím dát za, jako vždy a všude, perfektně profesionální, a přitom naprosto přirozenou Růženu Šlemrovou, která to tu rozsvítila hned v úvodu svojí nádhernou a odvážnou průhlednou róbou, že měl Dohnal při pohledu na její poprsí očividně problém, aby nevypadl z role. Kabátovou nemusím, působí na mě vždy a všude velice chladně a odtažitě...Dílko  vskutku nevalné hodnoty. (12.08.2022)

Kam se na tuhle břečku hrabou jihoamerické telenovely. S "kvalitou" jsem počítala a očekávala pobavení, bohužel je to ale pouze natahovaná nuda. Po řemeslné stránce všechno špatně, ovšem jako vůbec největší zlo mi připadal hlavní hrdina v podání nesympaťáka Dohnala. Tak arogantního a natvrdlého slepého blbce aby pohledal. Jedinou devizou je charismatická Zita, která patrně nebyla vůbec špatná herečka. (13.11.2011)

Červenoknižním odpadem se brodící autorsky nesourodý scénář nedává nenápadité a až příliš odvozené nepůvodní režii ani hercům mnoho šancí k vyniknutí. Podstatná část děje i obsahu zrovna zvoní hluchotou a jalovostí. Na druhou stranu má film i svá silná místa a znamenité výkony (Jiří Steimar a snad ještě více začínající Zita Kabátová, už tehdy uchvacující lepostí své vyvážené a kultivovaně sebevědomé elegance a noblesy; o něco slabší se mi tu zdála jinak tradičně dobrá Růžena Šlemrová). Za zmínku stojí i zachycení Dvorského MELODY BOYS v jejich plném rozmachu a nejvlastnější koncertní činnosti. Z červenoknižního záběru vybočuje i zmínka o propouštění (v republice stále nepříjemně přetrvávala hospodářská krize). Film byl natáčen s nespornou ambiciózností; přes relativní diváckou úspěšnost však muselo už tehdy být zřejmé, že tyto ambice ve svém výsledném tvaru byly víc než nadsazené. (16.10.2008)