Měsíc nad řekou

"Po této zemi se musí chodit a ne lítat někde v oblacích," říká jeden z abiturientů Jan Hlubina v podání Zdeňka Štěpánka. Samotný film svou poetičností a básnickou mluvou jako by se vznášel desítky metrů nad zemí. Místy poněkud patetické, přesto docela kouzelné. O úsměvu Dany Medřické to platí zcela určitě. (24.11.2019)

Další z romantických snímků, které mě vůbec neberou. Roztahané, příliš patetické (chtěl jsem najít vhodnější výraz, aby to nevypadalo, že opisuji, ale na nic lepšího jsem nepřišel) a nepříliš přesvědčivé. Pozie Fráni Šrámka mě taky moc nebrala, a proto zřejmě i ten přístup k hodnocení filmové adaptace jeho stěžejního díla. Nelíbilo se mi ani jedno. Ale abych byl objektivní, tak ty 3* si asi zaslouží. Oboje. (25.04.2012)

Dnes už patrně minuly doby, kdy Fráňu Šrámka četl každý gymnazista. Upřímně řečeno jsem se o to před několika lety coby gymnazista pokoušel. Ne snad z toho důvodu, že bych právě slyšel všechny zvony světa, ale proto že jsem pročítal svou oblíbenou 1. polovinu 20. století. Stříbrný vítr jsem po padesáti stranách zavřel (což nedělám až tak často). Divadelní hru Měsíc nad řekou jsem přečetl celou, ale výsledek byl opět rozpačitý. Byla sice celkem dobrá, ale zase ne tolik, aby mi přišla výjimečná. Následně jsem došel k rozhodnutí, že buď mizerně deklamuji, anebo jsem cynik, v lepším případě ironik. Potom jsem krátce po sobě viděl oba Krškovy filmy (ovšem ne poprvé). Teprve tehdy jsem Šrámka plně docenil. S jeho dílem je opravdu potřeba zacházet velmi jemně. Krška z něho vybral vhodné motivy, které vystavěl podle vlastních představ a pocitů. Stal se tak druhým autorem díla, ale zároveň svou lyrickou jemností plně vystihl Šrámkův odkaz. Ovšem dominantní složkou jsou herecké výkony. Hlubina, starý pán s mladistvými ideály, opět přesný Zdeněk Štěpánek (i když je poznat, že by mu spíše slušel orel v letu, než s ustřiženými křidélky). Roškot má v sobě více furiantsví i sentimentu, Jiří Plachý i na malé ploše dokládá, jak výjimečným hercem byl. Zdeňka Baldová dovršila galerii filmových maminek, paní Hlubinová svou starostlivostí a obětavostí vyjadřuje to, co mohly prvorepublikové role jen naznačit. Šrámkovým zosobněním je Slávka, která si náhle uvědomuje ztracené mládí, právě v této scéně nejpřesvědčivější Dana Medřická, silně citová a přitom nohama na zemi. Šrámkovsko lyrický Eduard Cupák přesně ve službách textu i námětu jako svorník mezi generacemi. Někomu může Měsíc nad řekou připadat jako divadelní hra bez výrazného použití filmových prostředků. Zcela určitě, ale představuje to, pro co mě napadá pouze sousloví herecký koncert. Zkrátka pokud by se mnou stál u okna nějakého píseckého domu pan Šrámek možná bych viděl jen komín, ale s panem Krškou jsem viděl i měsíc nad řekou. (02.02.2004)

Krásný starý český film, který zpracovává Šrámkovu divadelní hru. Herecké výkony byly vynikající, jak jinak, když se jedná o ty staré pravé české herce, kteří prostě uměli hrát na rozdíl od některých dnešních. Místy se mi nelíbilo, jak se Slávka neboli Eva Medřická povyšovala a byla taková rozkazovačná a jako nějaká matka, která pořád peskovala mladého Vilíka. Jinak vážně krásný film. Skvělá atmosféra a příjemná hudba. (20.11.2009)

Naprosto excelentní konverzačka, řečeno dnešním jazykem. Buď byl tak geniální Šrámek nebo Krška, nebo prostě oba. Medřická je boží. Štěpánek úžasný. Když jsem byl kluk, připadalo mi to jako 99-minutové žvanění o hovnu. Když jsem byl 30-tník tak jsem se pousmíval a říkal jsem si, herecky dobré ale proč řeší zvony a řeku? No a teď tomu filmu už konečně rozumím. Ono to není jen o nějakém uchycení mládí, které je dávno v prdeli, to dílo má víc aspektů a zejména role Slávky perfektně zvládnutá Danou Medřickou...ta holka by dnes psychotesty neudělala, není ani tak střelená jako složitá, moc složitá...no a proto asi hezká, jak ta Medřická, tak její role. (08.03.2010)