Foxtrot

No tak ano-foxtrot je skutečně tanec, při kterém když uděláte čtyři kroky, jste zase tam kde jste byli-takže vlastně furt dokola (čtverce).A je jedno jak moc se u toho vrtíte, či nikoli. Tolik k podstatě života.- Pak ta sebereflexe autorů a odvaha jít do hóódně černohumorných scének. No a i když se už zase nic novátorského nekonalo (viz. scéna s vypadlou plechovkou z auta a následky s tím spojené-nelze nevzpomenout na Coppolovu ,Apokalypsu´, sem tam mě komorní scény (dialogy)loupali maso z kostí jako ve filmech páně Rohmerových, případně trochu toho citového vydírání jako od fon Triera…) se mi chtělo tak trochu kňučet.-- Ale jinak v pohodě. Ráno zas vstanu, koupím si čerstvý rohlík, zapiji čerstvou kávou a odcupitám do práce , jako by nic. A tak to jde pořád dokola, aniž bych si to kdy dokázal odpustit. (23.05.2019)

Za mě trochu zklamání, po skvělých ohlasech jsem čekal více. První, dramatická část, je skvěle zahraná. Druhá část je opojně absurdní, jako od Lynche. (Naštěstí je dlouhá/ krátká tak akorát.) Nicméně třetí část a její konec, tedy vysvětlení co se stalo, pro mě film zabila, protože jsem si řekl "Taková blbost!?" 75 % (25.03.2018)

Existují filmy příjemné na pohled, pohodové a sympatické, se kterými strávíte dvě hodiny času, abyste na ně do druhého dne zapomněli. A pak jsou ty o poznání méně přístupné, zhlédnout je znamená podstoupit jistou námahu, chvilku s nimi zápasíte, aby ve vás ještě dlouho rezonovaly, nutily k návratu, přemýšlení a srovnávání. Právě takový je i Foxtrot. Není to žádný sympaťák, který si vás získá na první pohled. Každá z jeho tří částí má odlišný charakter - a teprve ta třetí všechno dosud viděné propojí a odůvodní existenci obou předchozích. Měl jsem problém s komorním charakterem a pomalým tempem první části, až kafkovská absurdní atmosféra s vymazlenou kamerou ve druhé třetině mě probudila z letargie a závěrečné bolestné vyrovnávání s realitou dvou stárnoucích partnerů, kterým zbydou už jen vzpomínky, jsem vnímal s maximální citlivostí. Když jsem před pár dny o Teheránu tabu napsal, že je to pro mě vyvrcholení Febiofestu 2018, netušil jsem ještě, jakého bude mít ve Foxtrotu soupeře. Oba snímky jsou pro vládnoucí režim nepříjemné a zasahují ho na nejcitlivějším místě. Foxtrot je ale filmařsky rafinovanější a klade na diváky větší nároky. Oba jsou politicky angažované a provokativní, Foxtrot je ale intimnější. Má obrovskou sílu ve schopnosti vystihnout odhalující detail, zachytit a zvýraznit pro panující systém charakteristické rituály. Foxtrot při vší depresi, kterou přináší, ale ukazuje, oč je na tom izraelská společnost proti Íránu líp. Film nemusel vznikat v emigraci ani není výsledkem disidentské odvahy. Je součástí diskuze ve veřejném prostoru a vyvolává polemiky, což nikdy není na škodu. Celkový dojem: 95 %. (04.04.2018)

Moc rád bych tomuto filmu udělil 4*, už jen pro jeho antimilitarizační tóny (spoiler alert! všimněte si, za jakých okolností se ve filmu umírá, je to v rámci boje za spravedlivou národní věc? - kdepak! umírá se při nešťastných náhodách, konkrétněji řečeno při vojensko-logistických zmatcích, jejichž příčinu nutno hledat v tom, že je izraelská společnost v důsledku vyhroceného nacionálního/náboženského šovinismu prošpikovaná strachem a podezřívavostí spoiler alert!), ale sáhnout k vyššímu než průměrnému hodnocení, lhal bych se sám sobě. Problém, který s tímto filmem mám, spočívá v tom, že ač ho vnitřně pojí osudy jedné běžné židovské rodiny (+ několik opakujících se motivů: kupř. tanec foxtrot jakožto metafora fungování izraelské společnosti), působí na mě zvláštně roztříštěné, takřka jako povídkový film (kterémuž žánru, mezi námi, příliš neholduji), jakoby režisér a scénárista v jedné osobě Samuel Maoz půlhodiny vyprávěl jeden příběh, druhou půlhodinku další a závěrečnou půlhodinu příběh poslední, těžko se na to pak pro ty zlomy (dílčí pointy a nové výchozí situace) napojuje. Na jeho místě bych se inspiroval Tarantinem nebo von Trierem, a v rámci bych vedení divácké pozornosti bych jednotlivé celky pojmenoval, resp. designoval bych je jako samostatné kapitoly: 1) Dopis o úmrtí; 2) Checkpoint; 3) Truchlení. Myslím, že by to mohlo věci prospět. Nicméně, ač na hvězdičky skoupý, přesto bych Foxtrot (2017) doporučil vaší pozornosti. 65 % (25.02.2024)

Jedna několikavteřinová scéna a všechno dá smysl a myšlenkově se prohloubí. Formálně i obsahově originální, autorské zamyšlení se nad vratkostí osudu a nevyhnutností splatiť mu každou daň. Silný, těžší film s citem odlehčující smutné drama absurdně groteskními momenty, přesně jak to zvykne dělat život sám. (10.04.2018)