Úsmevy smutných mužov

Excelentní David Švehlík v autobiografickém příběhu mého oblíbence Josefa Formánka. Podle mě povedený a důležitý film. Všichni zúčastnění odvedli nadstandardní výkony, ať už tvůrci, či aktéři. Film je jako celek ozdobou české kinematografie. Taktéž se přidávám k těm, kteří by film povinně promítali na středních školách a taktéž protestuji proti označení komedie. David Švehlík a Ondřej Malý si za své výkony zaslouží Českého lva. Závěrem podotknu , že během sledování projekce nešlo nevzpomenout Leaving Las Vegas, s rovněž famózním, krásným, alkoholikem Nicolasem Cagem... (23.11.2018)

Párkrát si dáte do čumáku a máte pocit, že jste alkoholik. To jste ale neviděli, co dovedou postavičky z proti alkoholové léčebny v tomto filmu. Proti nim budete hotoví nýmandi. Klobouk dolů nad tímto filmem. Myslím si, že v rámci tohoto tématu to nemohlo být natočené lépe…a psychedelicky lépe. Všichni tu předvádí nadpozemské herecké výkony. Nejsmutnější z nejsmutnějších jsou asi role Ondry Malého a Jardy Duška. Na druhou stranu to jsou dvě z postav, nad kterými se budete nejvíce zamýšlet. Přiznám se, že jsem vůbec nevěděl a neznal příběh pana Formánka, ale po shlédnutí tohoto filmu si zaslouží můj respekt, že to dokázal a vyhrabal se z toho. Stejně tak i tvůrci si zaslouží sejmutí pomyslného klobouku, protože dokázali natočit vzorové evropské drama s univerzálním, ale všeříkajícím tématem. (25.04.2019)

Čirá dávka deprese rovnou do žíly. Vysoce intimní portrét nemoci, která velice dlouho nebylo jako nemoc klasifikována a připisovala se slabé vůli, která na tom má do určitého momentu zlomu, dle mého odporného názoru, také pořádný vliv. Obstojně zahrané silné poselství. Na české poměry neobvykle kvalitní snímek. Vůbec se nemohu ztotožnit se zařazením filmu mezi komedie. Humor je to poslední, o co by tu člověk mohl zavadit. Pozitivně oceňuji každý český film, který se netočí jen kolem vztahů a sexu, ale zkouší řešit velice aktuální téma. Krásné vykreslení toho, jak se může člověk dostat z vrcholu na úplné dno. Zpočátku probíhá tento pád velice nenápadně, až se člověk dostane do bodu, ze kterého se svépomoci dostane málokdo. Ideální snímek k tupláku piva nebo sedmičce vína. (09.03.2019)

Bohužel, Úsměvy smutných mužů jsou pouze slušným filmem z protialkoholické léčebny. Původní text je zřejmě považovaný za svou syrovou autenticitu, filmový přepis mu v tomto nezůstává nic dlužen. Nicméně žádný přesah tu nemá smysl hledat. Alkohol je metla lidstva a postižení jedinci jím ničí nejen sebe, ale i své rodiny. Dušek nic nového nepředvedl, ten ostatně stagnuje už celé roky, a ani všichni ostatní nepřekročili ani v nejmenším svůj standard. O dekádu starší Pravidla lži zůstávají nepřekonány, pro fajnšmekry jsou stále k dispozici takové pecky jako Dobří holubi se vracejí (1988) nebo Dnes naposled (1958). (08.09.2019)

Méně depresivní než by bylo záhodno. Téma alkoholismu slibuje emočně vypjaté scény plné degradace lidské osobnosti. Náznaky tam jsou, ale Svátek sklouzává ke klipovitosti a nepůsobí to moc realisticky. Švehlík je však přesvědčivý a kdo jiný by měl hrát blázna než Dušek. Chtělo to údernější tečku na závěr, ale jako výzva k zamyšlení se nad naším národním sportem to funguje. (22.05.2019)