Sprievodca zlom

1.Rakousko Povídka o démonovi vzešlém z hříchu či viny. V tomto případě se jedná o lesbický vztah, kterému doba dávno minulá nepřála. Herečky sice přirozené, démon jakž takž, ale čiší z toho až příliš velká snaha o umění. 25% 2.Turecko Příběh o porodním džinovi. V zásadě je to o tom, že čerstvou matku čas od času straší stará bába, případně celkem sympatická koza. Potenciál tu sice byl, ale vesměs se tu jen pobíhá a ječí, což zrovna moc nemusím. 15% 3. Polsko Chlapík si to šine průsmykem, když v tom mu na zádech přistane divoženka a nakecá mu, že když sní tři srdce, bude všemocný. Solidní vizuál, slušně zahráno, ale uvítal bych větší doslovnost. 60% 4.USA Asi nejméně nápaditá povídka. Kluk si najde v novém domově kamaráda, který je tak trochu divný, což se záhy ukáže jako fatální pro celou rodinu. Charakteristika oné odlišnosti mě nijak neoslovila a nic jiného potenciálně zajímavého Američané nenabídli. 20% 5.Řecko Parta ochmelků chytí skřeta, kterého chtějí hodit do díry. Goblin byl docela fajn a některé výjevy měly ten správný punc psychadelické ulítlosti, ale zase z toho čišela snaha točit jinak a to mi kazilo dojem. 50% 6.Indie Výprava do indické zříceniny, kde přebývají znetvoření lidé. Černobílý formát nevadil, ale jinak to bylo o ničem. To nejdůležitější nebylo vidět a filmaři se nevyznamenali ani ve ztvárnění zrůdiček. 30% 7.Německo Slušný příběh o démonovi, který netradiční formou terorizuje sourozenecký pár na samotě v kopcích. Fajn herci, hezké prostředí, originální nápad. 70% 8.Maďarsko Pohádka o zamilovaném ševci, který musí splnit úkol, aby získal princeznu. V cestě mu stojí pokušení i žárlivý bratr. Bavilo mě pojetí á la němý film a to včetně líčení herců. Samotná báchorka je pak klasickou pohádkou, ale právě ten netradiční formát z ní udělal něco víc. Podle mě nejlepší kousek z celé antologie. 80% Celkově se nejednalo o špatný koncept a pokud nepočítám americkou povídku, byly solidní i jednotlivé náměty, ale pojetí většiny z nich mě nevonělo. Nebýt posledních dvou povídek, byl by to prašivý podprůměr. 50% (22.07.2019)

propojit jednotlivé příspěvky do antologického filmu společným námětem založeným na národním folklóru vlastně nebyl příliš šťastný nápad. už proto, že lidové pověsti se v některých případech sice zakládají na poučné pravdě, tedy v tom smyslu pravdy, v jakém o ní hovoří úvodní titulek filmu, zatímco v jiných případech jde o prostomyslné bláboly. film proto zákonitě končí v té stejné propasti, v jaké vlastně končí všechny (přinejmenším ty hororově orientované) povídkové filmy - v přesně té propasti, která se otevírá mezi skvostnou filmařinou a prachpitomým škvárem. moci hodnotit příspěvky jednotlivě, zřejmě bych uděloval jen nejvyšší nebo nejnižší stupeň hodnocení. nesmírně na mě zapůsobila práce autorské dvojice Veronika Franz a Severin Fiala (Ich seh, Ich seh), za svůj příspěvek se nemusí stydět ani můj oblíbenec Peter Strickland (The Duke of Burgundy, In Fabric), jeho řecký kolega Yannis Veslemes a vlastně ani Katrin Gebbe, která už se rovněž jednou osvědčila (Tore tanzt). vše ostatní byl potupný brak. (31.12.2020)

Zmiešané pocity. Ale to je už pri antológiách akýmsi pravidlom. Nemeckí a rakúski režiséri Fiala/Franz a Gebbe sa vybrali v štýle nedávnej a celkom úspešnej "Hagazussa", dopadlo to asi lepším priemerom (podľa očakávania však Rakúšania vyhrávajú vďaka solídnej príšere - i keď po vynikajúcom "Ich seh ich seh" boli očakávania vyššie). Evrenol dokázal vo svojom segmente asi ako jeden z mála vytvoriť hororovú atmosféru, takže sa mi jeho príbeh páčil asi najviac, no je trochu škoda, že to nevyvrcholilo krvavejšie. Antológiu uzatvára Strickland so svojou nemou rozprávkou "The Cobblers' Lot", ktorá ma zase prekvapila vtipným príbehom a potrebnou krvilačnosťou. Zvyšné štyri už za veľa nestoja. Reederova mierne komediálna sci-fi časť to aspoň trochu oživila, aj keď mne to nesadlo, Smoczynska so svojím nevydareným pokusom o nekrokanibalizmus by mala na hororový žáner radšej čím skôr zabudnúť, Veslemesov segment o Goblinovi vyložene sršal trápnosťou, najmä keď boli masky a striekance digitálnej krvi na úrovni amatérskych TV-filmov, a ten posledný indický zmrd Ahluwalia môže byť na seba hrdý, lebo ma od nudy takmer zabil. Toto spojenie režisérov nevyšlo, keďže len tretina z nich má aspoň nejaký talent. Tentokrát budem hviezdami radšej šetriť. (27.09.2018)

Povídkový filmy mám rád. Abeceda smrti byla dobrá, tak si mě nalákali. Bohužel to byla jenom nálepka, která byla přilepená pěkně špatně. Jak v AS (Abecedě smrti) byly hrozné snímky, tak se tento povídkový film tomu taky nevyhnul. Úplně jsem na to zapomněl, že to v AS bylo, proto jsem to nečekal - příšerné povídky. Povídky šli zhruba od nejlepší po nejhorší. 1.povídka - Rakousko | Nejlepší ze všech ihned na začátek. Možná dobrý tah, pro mě však špatný. Nemluví se zde, což je asi dobře? Aspoň postava neplácá kraviny. Postavy jsou vřelé a milé (nebo aspoň podle mě). Zápletku to má dobrou, ale mohlo to být více rozvedené. Kamerou nejlepší. Obludou nejlepší. Prostředím nejlepší. Ostatní povídky byly sračka a asi 3 nebo 2 byly podprůměrný. Všechny povídky spojuje, že se v nich ani nemluví, proto si k postavám nevybudujete vztah a někdy nepochopíte co se to sakra děje, že jsou dějem dost nesmyslný a utnutý (až na 1. povídku a výjimky), jsou hloupý (až na 1. povídku), nezáživný (až na 1. povídku), přeplácaný (až na 1. povídku a výjimky) a další důvody. Soundtrack je nevýrazný. Nechápu, jak tvůrci tohle mohli vůbec vydat (až na 1. a poslední povídku). Kamerou to není moc dobrý (až na 1. povídku). Čekal jsem, že USA bude nejlepší, ale dost jsem se spletl. Dost mě mrzí, že povídkový filmy jsou takový kraviny. V AS byly taky kraviny, ale aspoň tam měli trochu smysl a příběh. Nepamatuji si už moc jaký jsem dával, který povídce hodnocení, ale vycházelo mi to na 0,5. VYHODNOCENÍ: MYŠ LEZE DO KRKU (30.03.2019)

Hororová antológia vyskladaná z ôsmich príbehov. Každý príbeh je zameraný na desivú legendu z určitej krajiny, ktorá miestnych po storočia sprevádza. - Pár rokov dozadu vychádzali moje oblúbené hororové antológie takmer každý týždeň, ale v poslednej dobe sa nejaká objaví len zriedkavo. Preto som sa na The Field Guide to Evil dosť tešil a z výsledku som nepríjemne sklamaný. Po zhliadnutí mám v hlave otázku, pre koho bol tento projekt vlastne určený, pretože fanúšikov hororu podla mňa nemá čím zaujať a pre festivalový snímok bolo podla mňa trochu zbytočné pritiahnuť viacero výrazných talentov zo žánrovej Indie scény. Medzi zopár pozitív patrí netradičná práca s naratívom v niektorých poviedkach, ideálne zvolené lokácie a propagovanie rozmanitých desivých historiek z rôznych kultúr. Celkovo mám ale pocit, že to nebolo poriadne dotiahnuté a film vďaka takmer úplnej absencii nejakého prepojenia nedáva prílišný zmysel a pôsobí to skôr ako nepodarený experiment. Na individuálne projekty týchto tvorcov ale rozhodne nezanevriem, pretože majú čo ponúknuť. Len nie v takejto podobe. + herec z Desolation + herec z The Lure + herec z Albino Farm (30.03.2019)